Moderní doba je uspěchaná - na nic nemáme čas. Ovšem pokud jde o stravování, pryč jsou doby, kdy polotovary byly módní novinkou a polévka ze sáčku měla být náhradou té od maminky. Vaření je nutnost a když už máme trávit čas v kuchyni, tak ať je tedy alespoň příjemná a dobře vybavená. Široký výběr materiálů Ovšem k základnímu vybavení nepatří jen spotřebiče a zásuvky s plnovýsuvy, důležité jsou i materiály, které jsou zde použity. I na nich záleží, zda bude naše kuchyně bez větší námahy jako klícka nebo zda budeme jednotlivé části dlouho leštit a čistit. A zdaleka už nevystačíme se smaltovaným nebo nerezovým dřezem a laminovanou pracovní deskou. Dřezy mohou být i keramické či z umělého kamene, pracovní deska skleněná, z dlažby, žulová či z masivu. A opomenout bychom neměli ani obklad zdi za dřezem a varnou deskou. Zde může být použito kromě klasické keramiky i sklo, nerezový nebo hliníkový plech, případně lamino navíc s napařenou kovovou vrstvou. Hliník a smalt, dávná historie? Velmi často používaným materiálem byl v kuchyni hliník. Ale hliníkovým ešusům a tlakovým hrncům už je odzvoněno a nyní se tento materiál vrací zpět ve zdokonalené podobě. Jeho odléváním se vyrábí velmi kvalitní pánve a hrnce s titanovým povrchem, hliníkový tvarovaný plech se používá na obklad zadní stěny linky, hliníkové části mají i moderní spotřebiče. Čistíme ho výhradně neabrazivními čistícími prostředky a měkkou houbičkou, případně zakoupíme čistidlo přímo určené k ošetřování hliníku.

Velmi častým materiálem používaným v kuchyni byl ještě donedávna také smalt. Nejčastěji byl ze smaltovaného plechu zhotoven plášť sporáku nebo dřez. U dřezu prý trávíme podle některých odhadů až 60 % času, měl by tedy být vyroben z kvalitního materiálu. Smalt v tomto případě není příliš praktický, povrchová skleněná vrstva je křehká a snadno se odloupne. Pokud takový dřez přece jen máme, čistíme ho klasickými tekutými prostředky, jednou za čas ho napustíme až po okraj vodou s přídavkem sava a necháme asi 20 minut stát. Poté vodu vypustíme a dřez otřeme houbičkou. Všechna zanesená místa se vybělí. Smalt je ovšem na ústupu i co se týče povrchové úpravy kuchyňských spotřebičů, nahrazují ho s úspěchem estetičtější a odolnější materiály. Nerez for ever Dalším obvyklým materiálem v kuchyni je nerez, bývá z něj nejen dřez, stále častěji je používán na obklad zdi za linkou, případně jsou v nerezovém designu i spotřebiče. Pokud jde o dřez, dbáme při jeho koupi na sílu plechu, přiliš slabý je tvarově nestabilní. Tloušťka plechu by měla být okolo 1 mm. Lesklý povrch se celkem snadno udržuje, není však příliš odolný proti škrábancům. Oblíbená je však i jeho matovaná forma, která je vzhledově stabilnější. Těžko se tento materiál udržuje, pokud máme tvrdou vodu, protože na něm neustále zůstávají kapičky, které po zaschnutí vytváření drobné skvrnky. S postupujícím časem je stále obtížnější je čistit. Jednoduchým pomocníkem je v tomto případě ocet. Rozředíme ho do lahve s rozprašovačem a jednou za den či za dva ho postříkáme octovou vodou a vytřeme hadříkem do sucha. Všechny mapy zmizí. Nerezové spotřebiče jsou náchylné na otisky prstů, jsou na nich vidět i jakékoli jiné i drobnější skvrny. Čistíme je mýdlovou vodou a měkkou houbičkou, nepoužíváme v žádném případě čistidla s obsahem organických rozpouštědel! Materiálů, které lze použít v kuchyňském prostředí je celá řada, proto příště v tomto tématu budeme pokracovat, těšte se na Nové materiály v kuchyni II. Dana D. DaňkováFoto: Bulhaup