Divoké rostliny jako chutný doplněk našeho jídelníčku

Divoké rostliny jako chutný doplněk našeho jídelníčku

Jarním trendem v přípravě salátů je přidat do nich něco z přírody, nikoliv z obchodu. Divoce rostoucí rostliny mají hodně...

Jarním trendem v přípravě salátů je přidat do nich něco z přírody, nikoliv z obchodu. Divoce rostoucí rostliny mají hodně minerálů, vitaminů a dalších složek, jako jsou například silice, třísloviny nebo hořčiny. Konzumují se běžně v mnoha zemích (a často už od starověku); u nás to však není běžné, ještě tak nejvíce právě na jaře kolem Velikonoc. Proto je nejlepší přinést do kuchyně a okusit něco méně obvyklého právě teď, když se příroda probouzí. K listům hlávkového salátu zkoušíme střídavě přidávat vybělené listy pampelišky, šťovík, květy sedmikrásky nebo spařené listy kopřivy. Ale také stonky nebo listy podbělu, který obsahuje například mnoho zinku a vápníku.

Hořké lístky pampelišky
Rozhodně by neměly uniknout naší pozornosti jarní listy smetanky lékařské neboli pampelišky. Nejjemnější jsou vybělené, rostoucí ve tmě bez přístupu světla. Můžeme proto vytipovat na zahradě pěkné trsy pampelišek a před konzumací je nejprve na pár dní přiklopit třeba květináči. Pak listy ostříháme a vyrábíme z nich různé samostatné nebo míchané saláty.

Univerzální a zdravá kopřiva
Všimneme si jí většinou opět jen o Velikonocích, když ji přidáváme do velikonoční nádivky. Přidat ji ale můžeme i do jiných pokrmů. V mnoha evropských zemích se běžně používá jako plnohodnotná zelenina – a není divu, protože obsah živin v ní je docela obdivuhodný: na jaře je v listech spousta karotenu a vitaminu C; dále je to skupina vitaminů B a vitamin K, a také minerální látky jako hořčík, fosfor, železo a křemík a rovněž glukokininy, které jsou zodpovědné za pokles cukru v krvi. V kopřivě jsou i látky antibakteriální, kopřiva se může jíst při nemocech žlučníku, při revmatismu i ateroskleróze.

Odstřihneme co nejmladší výhonky nebo mladé listy kopřivy, na cedníku je propláchneme a dále kuchyňsky zpracujeme jako polévku (se sýrem, ovesnými vločkami, cibulovo-kopřivovou) nebo jako přílohu s vajíčky nebo ředkvičkami. Kopřivu můžeme zapéct s rýží, bramborami nebo udělat klasický „špenát“, který se bude od originálu skutečně lišit jen výchozí surovinou.

Neznámý lopuch
Pokud se nám bude chtít vyrýt na zahradě nebo někde u cesty lopuchový kořen, opět uděláme něco pro své zdraví - obsahuje draslík, fosfor, vápník, dále inulin, třísloviny, pryskyřice a další látky. Vyryjeme jen mladé rostliny, které nemají kořen dřevnatý. Kořen se pojídá už několik tisíc let, moderní kuchyně z něj připravuje různé saláty a přidává se také do polévek.

Tip na salát: stačí kořen nastrouhat, přidat citrónovou šťávu, sójovou majonézu a jemně sekanou cibulku. Osolíme a okořeníme podle chuti a posypeme petrželkou.

A čím zalijeme takový zdravý zeleninový salát? Pokud zvolíme nevhodnou zálivku, může salát přestat být tak úplně zdravý, případně hodně nabyde na kaloriích. 

Plánujeme-li důkladnou jarní pročišťovací dietu, dietu redukční nebo jen chceme zařadit do jídelníčku lehčí a zdravější položky, naplánovat bychom si měli jako častý chod nejen zeleninový salát, ale k němu i zdravou zálivku - dresink. Ta musí být ale také chutná a lákavá, protože vytváří chuť salátu; pokud se zálivka udělá fádní, saláty nás přestanou lákat nebo se může stát, že je začnou odmítat jíst naše děti.

Vynecháme alespoň dočasně průmyslově vyrobené zahuštěné a tedy navíc i kalorické dresinky a zaměříme se naopak na ty ingredience, které nás pročistí, odplaví jedy z těla a při troše další snahy i pomohou zeštíhlit.

Co by mělo tvořit kyselou složku zálivky? Je to především jablečný ocet, který se doporučuje také samostatně popíjet ředěný s vodou při redukční a pročišťovací dietě. Nahradit jej můžeme nebo jej v zálivkách střídáme s čerstvou citrónovou šťávou, která je velmi prospěšná našim játrům.

Do zálivky přidáváme zásadně ten nejkvalitnější olej, jaký máme - lisovaný za studena! Ideální je dobrá vyzkoušená značka panenského oleje olivového. Zálivka chce také možná občas (pro někoho vždycky) trochu přisladit – uděláme to však s citem, nepřeslazujeme. Sladíme melasou, hnědým přírodním třtinovým cukrem, karobem – doporučuje se za tímto účelem prozkoumat sortiment prodejen zdravé výživy!

Pokud si přejeme lehce zahuštěnou zálivku, dotvoříme ji pomocí bílého jogurtu, opět velmi kvalitního, přírodního a hustého. Tedy snažíme-li se o zálivku co nejzdravější – v jogurtu by mělo být jenom mléko a jogurtové kultury, vyhneme se přídavkům želatiny a škrobu!

Chceme-li si pro změnu malinko „dopřát“ a zálivku více zahustit, sáhneme pro sójovou majonézu. Ani ta ale není úplně vždycky stejná – jsou v ní rozdíly: mohou v ní být modifikované škroby, jiná varianta je naopak neobsahuje.

Neobejdeme-li se u salátu bez zálivky či dresinku, připravíme si ji z výše jmenovaných surovin, nic nepokazíme a jistě si i pochutnáme.

-ag-
Foto: Archiv In

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kuchyně
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

zdravíHubnutíTajemno

Doporučujeme

Hledáte spolehlivou firmu na kuchyňskou linku?

Zadejte si poptávku v kategoriích: kuchyňská linka,kuchyně.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Výroba kuchyňské linky, Schodiště a kuchyňská linka, návrh a výroba kuchyňské linky.