Odpad je slovo, které skloňujeme stále častěji. Za svůj život ho každý z nás vyprodukuje veliké množství a je nutné se s ním vypořádat. A hlavně v kuchyni ho vzniká mnoho, všechny potraviny jsou různě zabalené, musíme si poradit s organickým i anorganickým materiálem. Každý dům či byt je nejen obytná, ale i hospodářská jednotka, vzniká v ní tedy také větší či menší množství odpadu různého druhu. Postupem doby se zde hromadí papír, plasty, kovy, kuchyňské odpadky, součástí jsou i odpadní vody. Část z tohoto odpadu lze velmi dobře znovu zpracovat, je ovšem nutné ho vytřídit. To je, zdá se, naší národní specialitou, jelikož v třídění odpadu jsme druzí v Evropě. Abychom však byli schopni takto se s odpadky vypořádat, musíme mít vše dobře zorganizováno. K prvotnímu třídění dojde oddělením tekutého, pevného a biologického odpadu. Odpad, který nelze znovu zpracovat, se vyváží na skládku a v našem zájmu je, aby ho bylo co nejméně. Tekutý odpad Mezi takzvaný tekutý odpad řadíme odpadové vody z domácnosti. Jejich odvod je většinou velmi dobře vyřešen, protože je vázán pravidly, která jsou dána legislativou. Nosným médiem tohoto odpadu je voda a jestliže ho budeme dělit podle místa vzniku, pak na koupelnu, kuchyni a WC vychází vždy přibližně jedna třetina z celkového objemu. Pokud jde o tekutý odpad z kuchyně, obsahuje v první řadě čisticí prostředky, tuky, drobné tuhé části a podobně. Všechny odpadové vody je nutné následně vyčistit. Jestliže jsme připojeni na veřejnou kanalizaci, není čištění problémem, zaplatíme každý měsíc stočné a za vyčištění zodpovídá správce kanalizační sítě. Jestliže kanalizace v místě není, odpadní vody jsou u starší zástavby jímány do žumpy, případně do septiku, jejich nevýhodou je nutnost je pravidelně vyvážet. Moderním a dnes již jediným možným řešením jsou malé čistírny odpadních vod. Pevný odpad Pevný odpad tvoří nejčastěji papír, plasty, kovy, sklo či keramika. Dobrá zpráva je, že jsme si již navykli tento odpad třídit a pravidelně odnášet do speciálních kontejnerů. Třídění odpadu je nezbytné, neboť jsme závislí na průmyslově zpracovávaných surovinách, jejichž zdroje nejsou nevyčerpatelné.

Problematický je také objem odpadu na skládkách. Ačkoli nám v třídění odpadků patří v Evropě přední příčka, rezervy ještě existují. Velmi neefektivní jsou paušální platby za odvoz odpadků, které jsou u nás většinou zavedeny a díky nimž platí za odpadky všichni stejně, bez ohledu na to, kolik popelnic naplní. Prostor pro třídění bývá v domácnosti vyčleněn nejčastěji právě v kuchyni. Krabice, kontejnery či pytle pro jednotlivé druhy odpadů je nutné výrazně označit, aby je bez problémů rozlišily i malé děti. Z toho důvodu by měly být také dobře přístupné. Jde většinou o menší nádoby, které vyprazdňujeme do větších krabic uložených například ve sklepě nebo v garáži. Papír Papíru spotřebuje každý z nás velké množství. I v kuchyni je ho mnoho, neboť slouží jako obalový materiál, utěrky, kapesníky a podobně. Pro skladování ho ukládáme vždy složený, aby zabíral co nejméně místa, ve sklepě či v garáži ve větší krabici, nikdy ne jen tak na hromadě, aby nepřilákal hlodavce. Ve větším množství ho pak odvážíme do modrých kontejnerů.

Sbírat můžeme novinový papír, kartony, kancelářský papír. K třídění se pak nehodí papír potažený plastovou či kovovou fólií ani krabice od mraženého zboží. V kuchyni se velmi často setkáme i s voskovaným, mastným či jinak znečištěným papírem. Ten vyhazujeme do směsného odpadu, neboť ho nelze dále zpracovat. Papír v žádném případě nepálíme na zahradě ani nespalujeme ve velkém v kamnech nebo v kotli na tuhá paliva. Plastové obaly Plastové obaly tvoří značnou část našeho odpadu, neboť v plastu jsou baleny jak potraviny, tak čisticí prostředky, někdy používáme i jednorázové příbory, talíře či kelímky a zapomenout nesmíme ani na nápoje v PET lahvích. Protože žádné z těchto obalů nejsou zatím zpoplatněny zálohou na vrácení, měly by všechny putovat do sběrných kontejnerů, v opačném případě se stávají velkou zátěží pro životní prostředí. Kontejnery na tento odpad mají žlutou barvu a můžeme tam odložit kromě běžných plastových obalů od mycích a čisticích prostředků, PET lahví či nejrůznějších kelímků také mikrotenové sáčky nebo pěnový polystyren. Do kontejnerů nepatří PVC, tedy například novodur, podlahové krytiny nebo některé hračky či nádobí s označením 3. Ty odkládáme do směsného odpadu, rozměrnější kusy do sběrného dvora. Mnozí lidé ve snaze ušetřit za pevná paliva spalují plasty v kotlích či kamnech. Protože zde není dostatečná teplota, vzniká při spalování velké množství toxických látek, které bezprostředně ohrožují zdraví obyvatel dané lokality a bývají dávány do spojitosti s nárůstem zhoubných chorob v určitých oblastech. Další odpad V menším objemu se v domácnosti hromadí sklo, kartony od mléka, případně kovy. Sklo barevné nebo čiré dáváme do speciálních zelených kontejnerů, nepatří sem však zrcadla ani drátěné sklo a samozřejmě ani keramika či porcelán. Kartony od mléka dáváme do kontejnerů na nápojové obaly, případně pro ně obec přiděluje speciální pytle. Lze je házet i do kontejneru pro plastové obaly, pokud je označen speciální nálepkou pro ukládání tohoto druhu odpadu. Z těchto krabic není nutné odstraňovat plastové uzávěry, je však nezbytné je stlačit. Kovy odvážíme do sběrného dvora nebo kovošrotu. Organický odpad Specialitou kuchyně je organický odpad, tedy zbytky jídel a odpad po čištění zeleniny, masa, ovoce a dalších potravin. Jestliže máme kompost, ukládáme do něj vše, co zetlí, to znamená především rostlinné zbytky. V žádném případě tam nedáváme kosti, zbytky masa nebo jídel, neboť tento odpad hnije, což není v kompostu žádoucí proces. Pokud kompost nemáme, končí tyto zbytky v popelnici, případně je, kromě masa a kostí, rozdrtíme v drtiči. Ovšem je třeba pamatovat na to, že drtič bychom neměli používat, pokud jsme napojeni na kanalizaci. Komunální odpad Komunální odpad je vše, co jsme nemohli vytřídit. Jeho skladování bývá oříškem, protože se velmi rychle kazí a šíří zápach. Koš na tento druh odpadu by tedy měl být kvalitní z materiálu s protipachovou úpravou, samozřejmostí jsou odpadové pytle. I tak bychom měli koš pravidelně vymývat, velmi dobrým prostředkem pro desinfekci a odstranění pachů je ocet. Z praktických důvodů je dobré umístit koš ve skříňce pod dřezem, jestliže to není možné, vybereme kvalitní se zajímavým designem a vymezíme mu decentní místo, kde bude po ruce. Dana D. Daňkováwww.jaktridit.cz