V maličkém prostoru nezbývá než improvizovat a postupovat přísně individuálně, s kreativitou a vtipem - využít místo na stěnách, v rozích místnosti (kde se místem nejvíce plýtvá), ale i třeba nad oknem, za dveřmi... A na stěny, které ještě zbudou viditelné, zvolíme ty správné barvy.

Jak a co kam zavěsit

V malém prostoru se dostaví pocit, že se všechno musí pověsit na zdi, jinde prostě není místo. Musí se to ale udělat promyšleně. Aby kuchyně nevypadala neuklizeně, s dojmem roztříštěného interiéru, kde je „překrámováno“. Stěny opravdu lákají k využití každého centimetru, ale je to lákadlo dvojsečné. Rozhodně než přemíra drátěného programu po stěnách a otevřených závěsů šplhajících se ke stropu je výhodnější stěny pokrýt mělkými a velmi mělkými závěsnými poličkami, jejichž hloubka se může střídat podle možností. Při hloubce 10 až 20 centimetrů místnost zmenší skoro stejně jako volně a viditelně zavěšené předměty, ale zato ji tak nepřehltí. Stěna zůstane jednotná, klidná, barevně sjednocená. Tip: Dlouhé skříňky s posuvnými dvířky nebo jednotlivými odděleními s výklopnými dvířky. Nad sebe lze většinou umístit několik řad poliček, a vznikne tak stěna, která se vejde i za dveře, a přitom pojme velké množství maličkostí, pro které se těžko hledá místo.

Horní skříňky Jiné je to ale v případě horních skříněk kuchyňské linky. Tam, kde se ukládají nikoliv titěrnosti, ale větší předměty jako například talíře, působí uzavřené skříňky mohutně, zmenšují místnost, nehledě na to, že se ve stísněném prostoru boucháme o otevřená dvířka do hlavy. Použijeme raději dlouhé pevné police z masivu (mnoho variant najdete v IKEA), které dají vyniknout půvabu vašich talířů, talířků a hrnků. Pokud se chceme rozhodnout pro skříňky plné, rozhodně kupujme jen dvířka zvedací nebo posuvná.

Úzké a malé spotřebiče Jak velkou ledničku vlastně potřebujeme? Většinou asi tak poloviční, než si myslíme, že potřebujeme. Nižším typem moc místa neušetříme, ale pokud koupíme všechny spotřebiče v šířce 50 cm (myčku 45 cm) místo 60 cm, úspora je už citelná. Navíc třeba myčka může postačovat jenom stolní (to znamená úspora místa dalšího půl metru), mikrovlnka je co nejracionálněji zabudovaná v regálu nebo stojí na závěsné polici na konzolách.

Výšku pracovní desky si upravíme, jak potřebujeme, jak to bude pro práci nejpohodlnější. Tím pod ní získáme opět pár centimetrů navíc, a tak se nám do spodní police více vejde – i kdyby to byl jen větší papiňák.

Potřebujete troubu? V malém prostoru je na čase o tom zauvažovat. Možná ani nepotřebujete – dokonale ji zastoupí (a v lecčem předčí) osvědčená a všestranná remoska, která je asi 2x menší. Peče, vaří, smaží, griluje, restuje – z toho vyplývá, že přebírá dokonce i úkoly varného panelu. Troubu také zastoupí malý toustovač a malý stolní gril.

Nad místo, kde vaříme, pečeme a smažíme – ať už tedy na čemkoliv – umístíme digestoř. Nebo naopak – v tak malém prostoru instalujeme na optimální místo digestoř a pod ni pak budeme dávat remosku, gril. Pokud máme varnou desku, bude digestoř samozřejmě nad ní, ale přímo na varnou desku s ochrannou plochou pak budeme umisťovat gril a remosku, a to po dobu přípravy jídla v nich.

Dveře vysadíme Protože v paneláku lze většinou těžko spojovat místnosti (nebo se nám do toho vůbec nechce), vysadíme alespoň dveře; stejně jsou většinou otevřené a zabírají místo. Nebo je nahradíme skládacími, pokud bez nich nemůžeme být.

-ag- Foto: http://www.isifa.com/, Ikea