Odhodlaně tedy opět zamíříme, se slovy, že tentokrát je to už opravdu, ale opravdu naposledy, pro zavařovací hrnec. S domácím zavařováním je to totiž podobné jako s vánočním pečivem, je to něco, co si nekoupíme. Zase nás láká vůně, chuť, i ten samotný domácí proces od příprav až do konce, kterým je slavnostní vyrovnávání skleniček do řad na poličky ve spíži...

Rituál, kterému se neubráníme

Co je pro někoho strašně pracné, je pro jiného neodmyslitelný letní a podzimní rituál, který si rozhodně nenechá ujít. Zavařují dokonce i muži, kteří nevaří a nikdy nevařili. Nezvládli nikdy ani guláš, ale každoročně přijdou s fantastickými kyselými okurkami a hruškovým kompotem. Možná je to tím, že díky potřebným nástrojům (kleště, teploměr, zavařovací hlava), které nepřipomínají kuchyňské nádobí, je to jakoby více technická práce než "pouhé" vaření.

Zavařovací hrnec už není to, co býval Asi v rozmezí 2 až 5 tisíc korun (akční ceny stlačí ceny někdy ještě o pětistovku dolů) si můžeme koupit moderní multifunkční hrnec. Má praktický vypouštěcí ventil a dvouvrstvý plášť. Důležité jsou také bezpečné tepelně izolované rukojeti. Čas a teplotu hlídají časový spínač, regulátor teploty a termostat. Do hrnců se většinou vejde 14 litrových sklenic, které se postaví na sebe na předělový rošt. V dražších typech můžeme i vařit, čímž je využijeme celoročně. Funkce - zavařování, odštavňování, sterilizace a ohřev - jsou umožněny díky oddělenému varnému prostoru od topného. Hodí se ale také třeba jako zásobník na nápoje třeba v práci v sadu. A tak nám může hrnec posloužit ještě dříve, než ovoce zavaříme, při jeho česání...

Sklenice a víčka - bez nich to nejde Zbývá připravit sklenice a víčka. Víčka nikdy z úsporných důvodů nemyjeme a neukládáme k dalšímu použití, i když víčko vypadá rovné a naprosto nepoškozené, nemusí těsnit. Výsledkem je plíseň a znehodnocený obsah.

A na co se vrhneme? Co letos všechno zavaříme? Domácí džemy určitě, ty nic nepřekoná. Pár kompotů, třeba ze zahradních malin a ostružin! A přidáme třeba i sterilovaná rajčata, která se stále potřebují v italské kuchyni.

Po obrovském boomu mrazáků a mrazniček v 90. letech se zase vracíme - trochu jinak, více výběrově - k domácímu zavařování. Přičemž ovšem mrazené ovoce a zelenina si získaly v naší domácnosti také své pevné místo. Dá se ale říci, že si zavařovací hrnec a mraznička rozdělily práci, teritoria a konečné výrobky. Výtečné džemy mrazák neumí stejně jako kyselé okurčičky a lahůdkový zavařený květák.

Doménou mrazáku zase zůstává některé ovoce, kterému zůstane více vitamínů. Ale takové meruňky se stanou zmrazením blátivé, zatímco správně udělaný meruňkový kompot se šlehačkou je prostě nepřekonatelný.

Tip: Chrupavý květák Sterilované kousky květáku se hodí úplně ke všemu - jen tak k mlsání (možná neodoláte, až skleničku otevřete), do těstovinových, rýžových i pikantních zeleninových salátů, nebo jako příloha ke grilovanému masu. Hosté se jen olíznou a budou chtít recept.

Nálev: svaříme 0,5 l octa, 2,5 l vody, 20 dkg cukru, 1 Deko, 2 bobkové listy, 5 zrnek pepře, 5 zrnek nového koření. Necháme vychladnout. Květák rozdělíme na malé růžičky a povaříme 3 minuty ve slané vodě. Necháme vystydnout. Pak ho narovnáme do sklenic a zalijeme nálevem. Sterilujeme 20 minut při 80 °C.

-ag- Foto: http://www.profimedia.cz/, Bielmeier