Moderní vědci, kteří se zabývali biologickými účinky koření, zjistili, že vhodně použité může dokonce obyčejné jídlo proměnit v lék upravující naše zažívání, pročišťující ledviny, případně ozdravující játra a další části našeho organismu. Jeho vůně působí též na naše tělo a duši jako aromaterapie.

Z historie koření

KmínPoprvé se podle archeologických nálezů seznámili lidé s kořením už ve střední době kamenné, asi před 50.000 lety, kdy ještě konzumovali syrovou stravu. Už tehdy zjistili, že chuť divočiny lze zlepšit listy a plody některých rostlin, které vydávají osobitou vůni a mají výraznou chuť. Z mladší doby kamenné pak pochází řada nálezů angeliky, kmínu a máku. První písemné zprávy o koření pocházejí z Mezopotámie, kde se nalezly poznámky o sezamu, koriandru, kmínu, kopru, fenyklu, tymiánu a šafránu. Velkými znalci a dovozci drahocenného koření byli také starověcí Římané. Ve středověku pak Evropu seznámili křižáčtí bojovníci s pepřem, hřebíčkem, muškátem, kardamomem a dalšími druhy. I zámořské plavby Kryštofa Kolumba byly podníceny snahou o získání nejen drahých kovů, ale i vzácného koření, které se v Evropě vyvažovalo zlatem.

Směsi koření

Hitem posledních let je prodej směsí mletých koření na nejrůznější druhy potravin od zabijačkových přes salátové až na různé speciality, jako jsou čínská kuchyně, grilovací koření, barbecue atd. Proč jsou tak oblíbené? Má to dva aspekty. Především v kuchyni strávíte podstatně méně času. Druhý aspekt je ryze ekonomický. Když vezmete směs složenou z deseti, dvanácti ingrediencí, je zřejmé, že při samostatné přípravě směsi Červený pepřbudete muset nakoupit velké množství jednotlivých druhů koření, které pak třeba již nevyužijete, nehledě na to, že se pokaždé těžko strefíte do stejné chuti.

Jak správně koření skladovat?

Oficiální verze říká, že do 25 oC a maximálně 70% vlhkosti vzduchu. Pokud se tato základní doporučení dodržují, záruční doba koření bývá určena na dva až tři roky.

Co bychom měli najít na obalu?

Na obalu by měla každá firma uvádět hlavně všechny údaje, které jí ukládá zákon o potravinách. Tedy: název výrobku, gramáž, číslo šarže, datum spotřeby, země původu, dovozce. Jenže u koření toho bývá ještě mnohem víc. Většina firem uvádí alespoň pár zajímavostí o prodávaném koření, některé k tomu přidávají recepty a tzv. nákupní lístek - tedy přesné váhové určení dalších potravin, které jsou potřebné k uvaření zmíněné receptury. Někde bývá uvedeno, na kolik porcí se použije jaké množství koření. Pokud je nabízena směs koření, mělo by být na obalu také napsáno její složení včetně procenta soli. Obsahuje-li směs glutaman sodný, pak by zde podle zákona mělo být i varování, že je nevhodná pro děti do tří let.Jestliže jsme se již pustili do pročítání potřebných informací, neměli bychom zapomenout ani na záruční lhůtu. Mohlo by se stát, že nám projde během týdne nebo měsíce. U baleného koření není bohužel uvedena jakost, a tak se o kvalitě té které značky můžeme přesvědčit až doma. Většina firem sice nabízí koření vyšších kvalit, ale to nejjakostnější poznáme snadno. Stačí ho k dochucení stravy daleko méně, navíc nás také zaujme barvou a vůní. Například paprika se může u různých výrobců podstatně lišit, protože jde o směs několika druhů a každá firma má svou recepturu, která je výrobním tajemstvím.

Vývoj cen

Ceny jsou závislé na úrodě, její kvalitě a samozřejmě občas reagují i na spekulativní výkyvy na burze. Velké firmy jsou však schopny vyrovnat i velké výkyvy cen na mezinárodním trhu, takže to běžný spotřebitel při nákupu ani nezaznamená. Ceny koření patří u nás k nejstabilnějším. Jednotlivé druhy se drží na hranici do 15 Kč za balení od 5 do 30 g. Směsi jsou dražší, přijdou v průměru od 16 do 20 Kč. Nejdražším kořením jsou směsi v kořenkách, mezi nejdražší jednodruhové koření pak patří vanilka a šafrán.-das-Foto: www.profimedia.cz