Vařit s česnekem a cibulí je v mnoha domácnostech každodenní praxí. Ať zvolíme kuchyni českou, středozemní nebo třeba mexickou, česnek a cibule je tu pořád. A což teprve další zdravé věci, jako ryby, notně uleželé sýry a podobně. Kysané zelí - ať už je pořádáme ve formě salátů nebo jako přílohu k zabijačkovým pochoutkám – občas některé recepty předepisují jeho povaření. Zápach je potom intenzivní. To všechno přechází nejprve do vzduchu, potom částečně také do kuchyňského náčiní, jako například do klasických dřevěných prkének.

Odsavače par by měly všechno zvládnout, ale dejme tomu, že žádný (třeba na chalupě) nemáme, nebo že si digestoř s výpary z našeho kuchařského umění úplně neporadí. Takže výpary přecházejí intenzivně do záclon a dalších kuchyňských textilií. Možná se tedy bude hodit pár starých „babských“, ale osvědčených rad.

Kyselé přebije kyselé

Na odér z kysaného zelí půjdeme podobnou zbraní – octem. A to sice tak, že na pokličku hrnce s vařícím se zelím položíme plátěný hadřík namočený do koncentrovaného lihového nebo jablečného octa. Vzduch tak zůstane mnohem čerstvější.

Jak na rybu

Když začneme připravovat (a zejména smažit) rybu, postupně nám poznamená svým typických zápachem porcovací prkénko, pak pánev i vzduch. Na vzduch pomůže nejlépe zmíněná digestoř, trochu méně efektivní bude otevřené okno. Smažení ale můžeme kombinovat se souběžným vařením bylinek a aromatického koření (máty, bobkového listu…) v otevřeném hrnku.

Pokud nemáme po ruce prkénko skleněné nebo plastové, první pomoc prkénku dřevěnému představuje jeho potření (předem před porcováním ryby) kouskem citronu nebo hadříkem namočeným v octu. Pro snadnější odstranění rybího pachu tohle asi neuškodí ani tomu skleněnému nebo plastovému prkénku.

Starou pánev, které nehrozí poškrábání, po smažení ryby vytřeme dobře zahřátou solí, načež opláchneme horkou vodou. Na pánev teflonovou nalijeme silný horký solný roztok – lžíci soli rozpuštěné v troše vody. Necháme odstát a opláchneme horkou vodou s dobře rozpuštěnou solí.

Proti vůni cibule

Proti vůni cibule nic nemáme - jde jen o to dostat ji odtamtud, kde nemá co dělat. K odstranění jejího zápachu se hodí opět sůl: aby nám nepáchly ruce, po krájení cibule si je promneme suchou solí a pak opláchneme. Solným roztokem rovněž odstraníme cibuli z příborů. Na krájecí nůž zase můžeme zkusit mrkev: když přetřeme střenku nože plátkem syrové mrkve, měl by cibulový zápach zmizet. Na ještě horkou pánev po smažení cibule nasypeme vlhké lístky spařeného čaje, necháme odstát a opláchneme.

A jak na odér z česneku?

Krájíme-li nebo drtíme česnekové stroužky na prkénku, dřevo jeho vůni do sebe velmi ochotně nasákne. O něco lepší je to s plastovou podložkou a nejlepším řešením je krájet česnek na speciálním sklokeramickém prkénku. Věc je samozřejmě také vyřešena použitím kovového drtiče česneku.

A jak česnekový odér dostat z dechu? Méně intenzivní stopu za sebou nechává česnek povařený ve stroužcích – v jídle je však také méně cítit, česnekovější chuť pokrmu, ale nikoli dechu pak dodá nakrájený na tenké plátky. Nejintenzivnější stopu za sebou zanechá česnek rozdrcený. Po jídle lze jeho pach zmírnit čerstvou petrželí nebo výrazně aromatickými bylinkami, jako je třeba máta. Údajně by jeho nežádoucí odér měla neutralizovat i kávová zrna.

Tip: Nežádoucí pachy z rukou pomohou odstranit speciální mýdla. Jedním takovým je například nerezové, které stačí pod tekoucí vodou promnout v rukou, jako při mydlení normálním tuhým mýdlem. Dobře funguje i tekuté mýdlo Palmolive Odour Neutralising s limetkovým extraktem.

-ag-Foto: www.profimedia.cz, Palmolive, Kolizol

Máte vy nějaké osvědčené metody, jak se zbavit nežádoucího česnekového, cibulového či jiného odéru z jídla? Podělte se o ně prostřednictvím komentářů.