Zalistujeme-li v novějších kulinářských knihách zdravé výživy, zjistíme, že se mezi jednotlivými recepty stále více objevují slova jako topinambury, židovské brambory či slunečnice hlíznatá. Jsou to různá pojmenování pro jednu a tutéž rostlinu, jejíž využití v současném jídelníčku se čím dál tím více těší větší popularitě. Najdeme zde spoustu receptů na topinambury vařené, zapékané, v podobě placek, krémové polévky, ale především chutných salátů v kombinaci s rajčaty, batáty, kysanou smetanou aj. Při jejich pročítání nás zcela určitě napadne otázka, jak je to možné, že jsme něco takového ještě nevyzkoušeli a vyrazíme do nejbližšího supermarketu nebo prodejny s biopotravinami s obdobným nadšením jako houbaři do lesa. Abychom však v pouhém nadšení nekupovali zajíce v pytli, je dobré se předem o této plodině něco málo dozvědět.

Co vlastně jsou topinambury?

Patří mezi hvězdicovité rostliny rodu slunečnic. Na první pohled připomínají běžné brambory a mají s nimi také mnoho společných vlastností. Rozdíl je ovšem v tom, že místo škrobu obsahují polysacharid inulin (cca 16 %), což je bílý prášek nasládlé chuti, který má prakticky nulovou kalorickou hodnotu a nezvyšuje hladinu krevního cukru. Je složený především z glukózy a fruktózy, prochází beze změn jako vláknina žaludkem i tenkým střevem a teprve v tlustém střevě „je mikrobiálně fermentován a pomáhá množení užitečné mikroflóry střevních bakterií Bifidus. Ty syntetizují vitaminy skupiny B a podporují vstřebávání některých důležitých iontů vápníku a železa“. Z toho důvodu konzumace hlíz topinambur zvyšuje pocit sytosti a zlepšuje peristaltiku střev. Teď už nás zcela určitě nepřekvapí, že topinamburový jídelníček je doporučován kromě diabetikům i lidem s nadměrnou hmotností, kterým nejsou lhostejná nějaká ta kila navíc.

Čím vším nám tedy prospějí?

Vezmeme-li to suma sumárum, lze říci, že konzumace této plodiny zlepšuje kromě redukce nadváhy také činnost trávicí soustavy, podporuje ochranu jater a ledvin, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, má detoxikační a antistresové účinky. Chceme-li posílit obranyschopnost svého organismu, pak určitě neujde naší pozornosti, že topinambury obsahují vitaminy A, B1, B2, C a D a minerální látky, jako je draslík, fosfor, hořčík, vápník. Dalším – nikoliv posledním důvodem, proč sáhneme po této plodině co by zdravých potravinách, je skutečnost, že na rozdíl od brambor nevytvářejí ve svých klíčcích jedovatý salanin.

Pojďme si smlsnout!

Skutečnost, že se topinambury řadí spíše mezi dietetické potraviny, ještě neznamená, že se z jejich hlíz nedají připravit velice chutná jídla. Ti, kteří si je pěstují na vlastní zahrádce, si mohou navíc pochutnat ještě na jejich květech, které se upravují podobně jako artyčoky. My ostatní si pak můžeme připravit něco z bohaté škály receptů, z nichž nabízíme menší výběr. Než se pro některý rozhodnete, zkuste napoprvé schroupat pár hlízek jen tak, třeba místo syrových ředkviček. Nejlepší bývají na jaře a na podzim.

Vyzkoušejte:

Topinamburová polévka600 g topinambur1 najemno nasekaná cibule1,3 l netučného kuřecího vývaru450 ml smetany60 g nasekané pažitkysůlmletý pepřZapečené topinambury500 g topinambur50 g másla50 g eidamu200 ml mléka1 žlouteksůl

V osolené vodě uvaříme topinambury, oloupeme je a nakrájíme. Připravený drůbeží vývar přivedeme k varu a přidáme cibuli a topinambury. Za občasného míchání vaříme ještě asi 15 minut. Polévku odstavíme a přimícháme smetanu, pažitku a dochutíme. Poté ještě chvíli povaříme a můžeme podávat.

Připravíme si zapékací mísu vymazanou tukem. Topinambury oloupeme a nakrájíme na silnější kolečka. Na pánev dáme máslo, necháme rozpustit a poté přidáme topinambury a podusíme. Dusíme asi 10 minut, poté topinambury rozhnětáme. Vezmeme žloutek, promícháme ho v mléce a přidáme k rozmačkaným topinamburám, osolíme a vše spojíme v jakési těsto. Vzniklou směs vložíme do připraveného pekáče, posypeme sýrem a dáme zapéct v předehřáté troubě na 170 °C na několik minut. Hotový pokrm můžeme doplnit zeleninovou oblohou.

-ra-Foto: www.profimedia.cz