V kuchyni nám nesmí nic překážet. Vše by mělo na sebe logicky navazovat a nic se nám plést do cesty. Jedině ve správně uspořádané kuchyni se nám bude dobře vařit. Pokud se tedy v kuchyni musíte něčemu vyhýbat, udělat zbytečně mnoho kroků, nebo tu máte málo místa, určitě to chce změnu. Jak a s čím začít?

Se změnou pomůže architekt i kuchyňské studio

První možností je obrátit se na architekta, který spolu s vámi vše vymyslí, zadá k výrobě stolařské dílně a bude bdít nad výrobou kuchyňské linky tak, aby odpovídala projektu. Ne každá taková dílna má však potřebné vybavení pro výrobu kuchyní. Přece jen je to nábytek velmi náročný na přesnost, vnitřní vybavení, kování a po celý život velmi namáhaný mechanickým opotřebováním a také vlhkem a vysokými teplotami. Tento přístup je obzvlášť vhodný, pokud předmětem návrhu je vedle kuchyňské linky také další vybavení bytu nebo domu. Architekt vtiskne vašemu interiéru osobitý styl a zaručí celistvost a soulad nábytku s prostorem.

Pokud neplánujete kompletní zařízení celého obydlí a vystačíte si "jen" s kuchyní, pak nelze než vřele doporučit návštěvu kuchyňského studia. Před jeho návštěvou stojí za to se trochu připravit. Změřte místnost, do které budete pořizovat linku, nezapomeňte na zaměření oken, dveří a zakreslení instalací, radiátorů, stoupaček a podobně a nakreslete jednoduchý plánek. Budete-li mít nějaké pochybnosti o spolehlivosti vašeho měření, pracovník studia by si měl přijet místnost přeměřit sám. Je také dobré znát základní pravidla kuchyňského provozu. Můžete tak předem získat představu o tom, kde by měl stát jaký spotřebič, kam umístit dřez, skříň na potraviny, úložné prostory a tak dále. Návrhář ve studiu vám jistě pomůže a poradí, řada rozhodnutí ale zůstane na vás. O základních krocích taneční sestavy si povíme nyní.

Kuchyně v řeči čísel

Čeká nás několik strohých číselných údajů. Mezi dvěma protilehlými řadami skříněk by měl být rozestup 110 až 120 centimetrů. Menší mezera způsobí kolize při otevření dvířek myčky nebo trouby, při pohybu více osob. Při větší vzdálenosti se zase zbytečně naběháte: zejména zkušené hospodyňky si určitě dokážou představit, že dvoumetrová vzdálenost mezi dřezem a sporákem může být docela průšvih. Optimální výška pracovní plochy je 85 až 90 centimetrů nad podlahou; jestliže rádi nakukujete do kastrolů na své kulinářské výtvory, můžete si nechat snížit varnou desku asi o 15 centimetrů. Pod takto sníženou desku už se ale nevejde trouba standardních rozměrů a bude umístěna jinde. Stejně tak můžete posunout dřez. Ten zase nahoru, abyste lépe dosáhli na jeho dno. Tímto posunováním se pracovní deska zazubatí, a to někdy nevypadá pěkně. Řešením může být například samostatný varný nebo mycí ostrůvek.

Už dávno neplatí, že pracovní deska musí být hluboká 60 centimetrů. Při hloubce 80 centimetrů se vám bude pohodlně pracovat a ještě zbude místo pro menší kuchyňské spotřebiče, které tak budou připravené vždy posloužit. Nechcete je ale mít stále na očích? Ukryjte je za elegantní posuvnou zástěnu z matného skla nebo za nerezovou roletku. Nezapomeňte na elektrické zásuvky! Bez nich by byla celá tahle paráda k ničemu. Praktickým vynálezem jsou i rozmanité závěsné lišty a tyčky s magnety, na které se dá zavěsit všechno možné. I pod hlubší pracovní deskou zůstávají skříňky hluboké standardních 55 centimetrů. V případě potřeby můžete mít v části kuchyně i mělčí pracovní desku včetně spodních skříněk, například jako předěl mezi kuchyní a jídelnou nebo obývacím pokojem.

Jak vyřešit rohy

Kapitola sama pro sebe jsou rohy rohových linek - tolik receptů na jeden problém, až se hlava zatočí. Někdy je nejlepší rohový prostor pod pracovní deskou vůbec nevyužívat. Typologicky tu máme zkosený roh široký 45 centimetrů, klasický roh se skládacími dvířky a "slepý" roh s dvířky na jedné straně. Výrobci se předhánějí, kdo vymyslí rafinovanější způsob, jak těžko přístupný prostor co nejlépe využít. A tak přišel na svět otočný karusel do všech typů rohů, dále speciální otočná skříňka vybavená navíc krájecím prkénkem z masivního dřeva nebo z kamene. Do slepých rohů padne jako ulitý systém drátěných výsuvných košů - tak zvaný magický roh. Vřele doporučit lze zásuvkovou skříňku tvarovanou do rohu. Při použití plně výsuvného kování získáte nejpřehlednější úložný prostor.

Naopak nevhodné je obsazení rohu sporákem. Šířka sporáku, a tím i zkosení kuchyňské linky, je 60 centimetrů. Aby se této šířky zkosení dosáhlo, musí být sporák jakoby vysunutý dopředu. Vzniká tím hloubka rohové pracovní desky až 120 centimetrů a dozadu za varnou plochu už nedosáhnete, aniž byste si lehli na varnou desku. Při otevřených dvířkách trouby se nemáte ze strany kam postavit, protože navazující skříňky kuchyňské sestavy překážejí a zepředu do trouby špatně dosáhnete. Také teplo z otevřené trouby se line přímo na sousední skříňky, což jim jistě škodí. I pro vás to může být nebezpečné.

O něco přijatelnější je obsazení rohu dřezem. Žádné nebezpečí nehrozí, ale skříňka je kvůli sifonu a úzkým dvířkům těžko přístupná a špatně využitelná, obzvlášť necháte-li si nainstalovat drtič odpadu.

Nejlepším řešením je zvolit roh kuchyňské linky jako hlavní pracovní plochu, po jedné straně mít varnou desku a po druhé straně dřez. Získáte tak ergonomicky výhodný trojúhelník hlavních pracovních míst a skoro se nebudete muset hnout z místa.

Jak to chodí v kuchyni

Nenápadně jsme se dostali k normalizované návaznosti jednotlivých kuchyňských zařízení. Začíná se lednicí a skříní na potraviny, následuje odkládací plocha široká minimálně 30 centimetrů, dále dřez s odkapávací plochou, myčka, odpadkový koš, hlavní pracovní plocha minimálně 60 centimetrů, sporák s odsavačem par a končíme odstavnou plochou minimálně 30 centimetrů širokou. Praváci to vezmou zprava doleva, leváci zleva doprava. Doporučení neplatí pro ty, kdož se rádi při vaření proběhnou.

Ještě malé upozornění. Toužíte-li při mytí nádobí sledovat dění venku, pečlivě změřte výšku zdiva od podlahy po parapet. Ať vám při otevírání okna nepřekáží dřezová baterie!

Klasické dolní skříňky s dvířky pomalu vyklízí pole působnosti praktickým zásuvkám a objemným kontejnerům. V kombinaci s plně výsuvným kováním nám umožní přehledné uspořádání obsahu a bezproblémový přístup ke všem uloženým věcem. Takové kontejnery jsou vhodné pro ukládání nádobí i potravin. Ani klasickým skříňkám ale ještě neodzvonilo. Využijete je určitě pro vestavěný odpadkový koš na tříděný odpad nebo pod dřez s drtičem odpadků, což je také užitečný pomocník při práci v kuchyni.

Horní skříňky nejsou povinností

Dolní část kuchyňské linky bychom měli, hlavy vzhůru. Horní skříňky se zavěšují zpravidla 60 centimetrů nad pracovní desku a jejich hloubka je 35 centimetrů. Tato čísla však nelze považovat za dogma, v úvahu bereme také výšku postavy. V malé kuchyni se bez horních skříněk neobejdete, jinak samozřejmě povinné nejsou.

Horní skříňky mají tu příjemnou vlastnost, že se k nim nemusíte shýbat a je do nich dobře vidět. Jsou-li hodně vysoko, poslouží k uskladnění méně používaného náčiní. Příjemným pomocníkem jsou v tomto případě skládací schůdky zabudované do soklu. Klasické horní skříňky stále více vytlačují tak zvané klopny - skříňky s dvířky vyklápěcími nebo skládacími směrem nahoru, opatřené písty, které v podstatě otevřou dvířka za vás a drží je otevřená. Při práci tak nemusíte neustále otvírat a zavírat... Pozor ale při plánování, aby hrana otevřených dvířek byla nad vaší hlavou, jinak radost z nové kuchyně velmi brzy vystřídají slzy bolesti a vzteku.

Spotřebiče vystavit, nebo vestavět?

Při integraci kuchyňských spotřebičů do plánované sestavy nábytku máme na výběr ze dvou možností: můžeme je vestavět nebo vystavit. Zatímco sporák, myčku a mikrovlnnou troubu zpravidla zabudujeme do skříněk, u lednice je rozhodnutí závislé na dispozičním řešení kuchyně a na vkusu majitele. Vestavěná lednice má o něco menší hloubku než samostatně stojící, aby se vešla do skříně. V soklu nesmíme zapomenout na větrací mřížku. Samostatná lednice s nerezovými dveřmi je předurčena stát se dominantou kuchyně. Tyto moderní lednice nabízejí spoustu funkcí, displej, automat na nápoje...

Trendem současných kuchyní jsou sestavy vysokých skříní, které jsou vhodné pro vestavěnou troubu ve zvýšené poloze, mikrovlnku, lednici, ale také kávovar, parní troubu, nahřívač nádobí a další vymoženosti.

Samostatně stojící myčku si pořídíte asi jen v případě, že se vám nevejde do sestavy. I vestavné myčky vám nabídnou možnost volby. Na výběr máte plně integrovanou myčku se skrytými ovládacími prvky, nebo s ovládáním na dvířkách.

Jen letmo se dotkneme pračky: pokud není nezbytně nutné mít ji v kuchyni, určitě jí bude lépe v koupelně nebo v nějaké technické místnosti.

-Ing. arch. Daniela Mašková, Dům a zahrada 5/2007-Foto: My Code - Varenna, HVK Interiery, Alnus, KaTe trading, Max nábytek, Ikea, Whirlpool