Pokud se vrhnete na vytváření chřestového záhonku ještě letos, hned jak sleze sníh, tak letos si křupavoučkých jemných výhonků ještě moc neužijete. Odměna, která vás čeká následujících patnáct let, bude sladká. Na začátku je třeba vložit trochu více námahy, ale pak následují už jen radostné chvíle sklízení výpěstků.

ČTĚTE TAKÉ:

Radost z klíčení

Chřest je nedospělý asparágus. Ano, je to přesně takhle. Rostlina, z níž se sklízí bělavé nebo zelinkavé výhonky, se latinsky jmenuje Asparagus officinalis, tedy chřest lékařský. V létě vytváří hezké chundelaté porosty. Rostlina je odolná a trvanlivá, a tak se dospělé byliny dobře hodí také do květinářských vazeb. Na podzim na chřestu zrají červené kuličky. Získávání semen z plodů je poněkud nepohodlné, a je daleko jednodušší koupit je u nějakých profesionálů. Rostlinky si můžeme předpěstovat doma za oknem.

Jaká hlína, taková rostlina

Pěstování chřestu na zahrádce je dobrá zábava, neboť není jednotvárná. Chřest je rostlina, která velmi viditelně reaguje na přírodní podmínky. Je odolný a roste třeba i na skále, tam je ale tenký jako vlásek. Když mu však poskytnete lehkou a na humus bohatou půdu a k ní i prosluněnou polohu, budete se divit, jak budou jeho výhony mohutné.

Není záhon jako záhon

Proto, chcete-li na zahrádce pěstovat chřest a mít pěknou úrodu, musíte nejprve chřestový záhon dobře připravit. Je třeba vyhloubit příkop hluboký asi sedmdesát centimetrů a přibližně o stejné šířce. Příkop se pak vyplní statkovým hnojem prohozeným zeminou. Není-li hnůj, může se použít kompost. Chřest je rostlina trvalá a její jarní výhony budete sklízet, dokud nezačnou slábnout. To je přibližně těch slibovaných patnáct let.

Bílý, nebo zelený

Chřest je k dostání ve dvou barvách. V obchodech bývá běžnější ten bílý, protože v podmínkách velkovýroby se pěstuje snadněji. Jedná se ovšem o stejný druh. Rozdíl mezi nimi je jenom ten, že zelený se nezakrývá před sluníčkem. Na polích se chřest zakrývá fólií, na záhonech stačí nakupit hrobky nebo jej přikrýt třeba květináči.

To všechno vás ovšem čeká až tak za čtyři roky. Ale nebojte se, to uteče jako voda.


Jana Vlková ve spolupráci s Vítem Karasem