Tato kuchyně působí něžně a přívětivě, trochu jako z pohádkové chaloupky. Mohou za to úchvatné výhledy přímo do lesa a všudypřítomné dřevo. Problém této kuchyně ovšem je, že je ho tu už příliš. Jeho účinek proto slábne, dřevo ztrácí cenné vazby s ostatními materiály a barvami, které ho obohacují a nechají ho vyniknout.

Samé dřevo…

Dřevo je nádherný a ničím nenahraditelný materiál, který interiéru dodá úžasnou atmosféru i vůni. Ovšem pokud ho je příliš, prostor ztrácí hloubku, kontrast a působí fádně. Kromě toho, že je zde dřevo zcela nevhodně použité na většině konstrukcí a vybavení, navíc je všechno stejné. Měkké jehličnaté dřevo na trámovém stropě, palubkových stěnách, prkenné podlaze i nábytku je ponechané ve své přírodní podobě, ošetřené pouze transparentním ochranným lakem. Výsledkem je nudný a mdlý interiér, ve kterém kromě červeného koberce a několika bílých svítidel nezaujme vůbec nic.

Dřevěný strop

Trámový strop je zde zvolen správně, protože stylově do rekreačního objektu uprostřed lesa dokonale zapadá. Pravděpodobně rekreační objekt je řešený na přehledném půdorysu, a nejspíš proto ho návrhář zakryl jednotným stropem. Navzdory skromným rozměrům by však působilo zajímavěji, kdyby byl nad částí snížený podhled. Dobře by se vyjímal právě v kuchyni, případně i nad jídelnou, které by s ním získaly jinou atmosféru a přirozeně se oddělily od zbytku místnosti. Protože řešení osvětlení v trámovém stropu je vždy svízelné, podhled nabízí atraktivní možnost zapuštěných bodových světel.

Palubkové stěny

Dřevěné stěny působí velmi příjemně a útulně, ovšem ve spojení s dřevěným trámovým stropem ze stejného materiálu se jedná spíše o designérskou neobratnost. Řešení se přímo nabízí: jednou z verzí je zesvětlit strop, druhou možností je zesvětlit stěny. Pokud by strop získal krycí bílý nátěr, místnost by se opticky prosvětlila, otevřela směrem vzhůru a získala dimenze velkorysejšího prostoru. Bíle natřené stěny by se opticky rozestoupily a objekt díky nim působil rozměrnější. Kombinace matově bílých stěn a lehké bílé lazury na stropě by vedla ke kombinaci obou efektů.

Prkenná podlaha

Dřevěná podlaha nabízí další možnosti řešení. Pokud by se majitel nechtěl vzdát přírodního výrazu dřeva a odmítal na strop nebo stěny použít krycí bílý nátěr, nabízí se šetrnější cesta k diferenciaci jednotlivých ploch: na strop by mohl být použitý přírodní tónovaný vosk, který dřevo lehce vybělí a současně zachová jeho přirozenou kresbu, strukturu i vůni. Pokud by stěny zůstaly beze změny, je nutné lehce ztmavit podlahu. K tomu se nabízí přírodní tónovaný olej nebo vosk, případně klasická barevná lazura. Podlaha alespoň o odstín tmavší nežli stěny napomůže k pocitu stability a jistoty.

Kouzlo bílé

Co dokáže bílá v kombinaci se dřevem, je dobře vidět na peci, která půvabně odděluje kuchyňský kout od relaxační části pokoje. Také kompletně bílá, tvarově jednoduchá svítidla na pozadí přírodního dřeva nádherně vynikají. Je velká škoda, že bílé není v tomto interiéru víc. V sousedství přírodního dřeva jí to velmi sluší, současně ho odlehčuje a dodává mu svěží, modernější výraz. O co lépe by mohla vypadat kuchyně, kdyby byl barový pult vyzděný a omítnutý bílou vápennou omítkou? Dřevěná barová a současně pracovní deska by tak získala šanci přirozeně vyniknout…

Chybějící barvy

Poslední velkou chybou tohoto interiéru je, že kromě kontrastů zde chybějí barvy. Jedinou výraznější najdeme na červeném vlněném koberci, který interiér výrazně zatepluje a barevně mu prospívá. Sedačka v barvě dřeva byla zvolena absolutně nevhodně. O poznání lépe se v prostoru plného dřeva vyjímá šedé křesílko nebo černé čalounění jídelních židlí. Bylo by vhodné tuto barevnost dále rozvíjet a černou, šedou a červenou v prostoru opakovat. Před sedačkou by mohl stát subtilní černý konferenční stolek, zatímco červená by se skvěle vyjímala na tvarově zajímavých barových stoličkách. Možná bych si troufla pokrýt i jednu kuchyňskou stěnu…