Když se paní Gabriela stěhovala do nového bytu, musela kromě celého zařízení řešit i kuchyňskou linku, protože stavitel nemovitosti tuto jindy běžnou součást vybavení nedodával. To však mělo i své výhody - kromě toho, že byla kuchyně dělaná takzvaně „na míru“, bylo možné s ní sladit také výmalbu stěn, aby s linkou co nejlépe ladila. „Celá místnost navíc slouží jako kuchyně i obývák najednou a já si při zařizování obojího na takhle malé ploše nedokázala představit,“ říká majitelka bytu paní Gabriela a pokračuje: „Líbilo se mi proto, že slečna designérka navrhla celý prostor.“
Kuchyni si paní Gabriela vybrala v jednom z kuchyňských studií, šla najisto, protože ze stejného studia již jednu kuchyni v předchozím bytě měla. „Byla jsem s ní tehdy spokojená jak po stránce estetické, tak především kvalitativní. Potřebuji totiž věci, které není nutné opravovat, vzhled pro mě příliš důležitý není, ale kvalita ano. Také mi vyhovovala krátká doba dodání.“ Do studia proto přišla s půdorysem a přáním zařídit kompletně celý prostor, který slouží nejen jako kuchyně, ale i jako obývací pokoj a pracovna. „Začaly jsme vymýšlet uspořádání tak, aby se do prostoru všechno vešlo,“ říká designérka Lenka Kalousová, DiS., a pokračuje: „Vybíraly jsme i sedačku, knihovnu, poličky, stůl a doplňky, vše tak, aby to ladilo s kuchyní.“
Obývací pokoj, do kterého je začleněna i kuchyně
Jednoduchost s designovými prvky
„Pak už jsem dokupovala jen židle a konferenční stolek, jinak je všechno od kuchyňského studia,“ říká majitelka, „v návrhu jsem dala studiu víceméně volnou ruku, nechtěla jsem žádnou revoluci, aby se to brzy neokoukalo, ale aby to bylo funkční a nadčasové.“
V době, kdy kuchyně vznikala, byla udělaná podlaha, osazené dveře, hotové byly i obklady, podle vzorků pak byly vybírány dekory i materiály tak, aby se hodily k odstínům i materiálům v místnosti. „Pokud jde o koncepci kuchyňské linky a její vybavení spotřebiči, neměla jsem žádné nezvyklé nároky,“ pokračuje paní Gabriela, „kromě klasických spotřebičů - mikrovlnky, pečicí trouby a varné desky, jsem určitě chtěla jen myčku.“
Kuchyně na míru prostoru
Korpus linky je z lamina, dvířka jsou vyrobena z foliovaného lamina. Celá sestava je prostorná, ale v interiéru nepůsobí nijak robustně, a to i díky použitým modulům skříněk a uspořádání. Zleva začíná linka lednicí, následuje vysoká skříň s mikrovlnnou a pečicí troubou. Linie spodních skříněk pokračuje myčkou, v další je integrovaný odpadkový koš, ostatní jsou pak vybaveny výsuvy. „Už jsou to výsuvy s bočním sklem,“ říká Lenka Kalousová, „jde tedy o vyšší třídu zásuvek, pokud jde o provedení, vybavení a materiál - mají prosklené čelo, protiskluzovou podložku na dně zásuvky, dělicí přepážky.“ V rohu linky není oproti očekávání skříňka, roh je vyzděný a je zde záslep. V další skříňce za ním jsou půlkarusely, poslední spodní skříňka je opět vybavena výsuvy. Horní skříňky jsou pouze nad dřezem a tvoří celistvý box, na protější straně je doplňuje a opticky uzavírá praktická skříňka, umístěná na pracovní desce, která skrývá malé kuchyňské spotřebiče. Uzavírá se pro jednoduchost žaluzií a v tomto případě ji lze považovat i za designovou záležitost, neboť žaluzie je skleněná a odlehčí celou rohovou sestavu. Sklo je navíc nadčasové a elegantní, působí proto i jako spojující materiál pro obě místnosti. Předností kuchyně je její jednoduchost a zvolené materiály.
„V kuchyni mi nic nechybí,“ uzavírá majitelka, „jsem nenáročná, některé věci dokonce nevyužívám, a například světel je tu z mého pohledu mnoho. Z celého zařízení mě dále velmi potěšila nová knihovna.“