Rakytník řešetlákový se uplatní ve farmacii i v kuchyni

Rakytník řešetlákový se uplatní ve farmacii i v kuchyni

O rakytníku řešetlákovém můžeme s klidem hovořit jako o rostlině budoucnosti. Prakticky všechny jeho části mají zdraví prospěšné látky, které jsou stále častěji využívány ve farmaceutickém průmyslu. Historie jeho využití je však o mnoho starší než vznik farmacie, sahá do nejstarší minulosti.

Existují doklady, že již ve starém Řecku byly jeho plody užívány při žaludečních potížích. Vojáci Alexandra Makedonského zase využívali přípravky z rakytníku k obnově sil nejenom pro sebe, ale i pro své koně. Blahodárné vlastnosti tohoto stromu uměli ocenit i lidoví léčitelé na Sibiři či v Mongolsku a v některých oblastech Číny. Tam sloužil k léčení plicních, jaterních, zažívacích a kloubních potíží, a byl dokonce využíván i v kosmetice. Podle současných výzkumů mají přípravky získané z rakytníku řešetlákového především pomáhat udržet správnou hladinu cholesterolu v těle, příznivě působit na srážlivost krve a průchodnost cév, podporovat funkci zažívacího a močového ústrojí a vlastně chránit celý organismus před volnými radikály.

Nás však jako amatérské bylináře nebo kuchaře budou asi nejvíce zajímat jeho plody, které jsou ceněny především pro vysoký obsah vitaminu C. Dále v této rostlině nalezneme vitaminy B, PP, E, F a D. Důležitou složkou rakytníku jsou i organické kyseliny, glykosid quarcetin a aromatické složky. I kdybychom s jejich pomocí nechtěli vůbec nic léčit, poslouží nám alespoň k celkové regeneraci organismu nebo jenom jako chutný nápoj či kompot.

Plody (Fructus hippophae) sbíráme od chvíle, kdy začínají zrát, což v našich podmínkách bývá od srpna do října. Správnou zralost poznáme podle červenooranžového zbarvení a tvrdosti. Vzhledem k tomu, že pevně drží na větvičkách a při otrhávání praská jejich slupka a vytéká šťáva, je lépe použít podobně jako u borůvek speciálních hřebenů, které však nesmí být ze železa, mosazi, mědi nebo zinku, aby se neznehodnotil vysoký obsah vitaminu C. Plody rakytníku taky nemůžeme sušit, proto sbíráme jen takové množství, které jsme schopni okamžitě zpracovat.

Recepty k vyzkoušení

Sirup z rakytníku si vyrobíme tak, že rozmačkáme plody dřevěnou vařečkou a procedíme přes plachetku nebo hodně jemné síto, abychom je zbavili zbytků slupek a dřeně. (Před drcením plody tepelně neupravujeme a vyvarujeme se také přímého styku s kovem. Nevlastníme-li skutečně kvalitní drtič ovoce, jehož součásti jsou vyrobeny pouze z nerezové oceli, spolehneme se raději na vlastní ruce.) Nelekejme se, když bude vylisovaná šťáva mírně zkalená, na kvalitu sirupu to nemá vliv.

Až budeme se vším hotovi, přelijeme šťávu do skleněné, porcelánové nebo smaltované nádoby a rozpustíme v ní cukr s kyselinou citrónovou. Na 1 litr šťávy přijde 1,6 kg cukru a 7 g kyseliny citrónové. Po dostatečném promíchání přelijeme sirup do čistých, vypařených lahví, které pevně zazátkujeme a uložíme v chladném prostředí.

Rakytníkový čaj si připravíme snadno. Na jeden šálek použijeme 2 g sušených listů, které přelijeme horkou vodou, necháme je 10 minut louhovat a poté scedíme. Pijeme 2x až 3x denně.

Rakytníkový likér nám také nedá mnoho námahy. Sesbíráme plody rakytníku a odměříme je tak, že podle množství plodů použijeme i množství alkoholu. Dáme-li plody této rostliny do třílitrové láhve asi do výšky 15 až 20 cm, zalijeme je takovým množstvím alkoholu, aby byly plody rakytníku potopené. Ve starých receptářích se píše, že je dobré použít 80% líh, my si vystačíme s českou vodkou, kmínkou, žitnou či výčepní lihovinou. Láhev zavážeme celofánem a necháme na světle, nejlépe na slunečním za oknem, louhovat po dobu 8 - 14 měsíců.

Macerát (tedy výluh) pak zředíme půl na půl buď svařeným cukrovým sirupem, nebo hroznovým moštem. Přibližně na kilo cukru použijeme 1/2 l vody. Dříve výsledný produkt ještě nechávali zrát v dubových sudech 12 měsíců, nám dnes nezbývá, než jej slít do láhví, zazátkovat korkem, zalít voskem a uložit do sklepa na stejnou dobu, pak je vhodný ke konzumaci. Lidová moudrost říká, že 0,33 dcl je vhodné množství, které při denní konzumaci prospívá jako prevence nemocí.

Rakytníkový džem si uvaříme následovně. Na jeden kilogram plodů rakytníku řešetlákového potřebujeme jeden kilogram cukru či půl kila medu a 1 l vody. Omyté plody zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni do změknutí. Potom je prolisujeme přes síto, můžeme je také rozmixovat v mixéru a případně ještě přecedit, pak je nemusíme předem povařit. Posléze přidáme cukr, je-li třeba ještě želírovací prostředek a společně povaříme. Rosolovitou hmotu pak naplníme do skleniček, které zavíčkujeme a můžeme je, máme-li strach o jejich trvanlivost, sterilovat při teplotě 90 °C po dobu 15 minut.

-šum-
Foto: www.isifa.com, www.thinkstockphotos.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Kuchyně
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce,kuchyně.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: rekonstrukce koupelny a WC, Rekonstrukce 7 bytů v činžovní domě včetně fasády a balkónů, Celková rekonstrukce bytu.