Je to možné díky tomu, že kuchyně, ač v obytném domě, má průhlednou střechu a velké průhledné plochy místo stěn. „Miluji světlo a přírodu,“ vysvětluje majitelka a současně autorka návrhu, designérka Pavla Kultová, „a když tu vařím, mám pocit, že vařím venku, na volném prostranství. Nemusím být zavřená v kuchyni a říkat si, že zde musím trávit čas, než udělám oběd nebo večeři.“

Dokonalý pocit sounáležitosti s venkovním prostorem se znásobí otevřením jedné stěny místnosti na velkou terasu. Možná i proto není kuchyně úplně spojená s obývacím pokojem, propojení je spíše optické. Tyto místnosti totiž vzájemně dělí rovněž jen skleněná stěna. Kuchyně tak celkově působí díky tomuto chytrému a citlivému řešení velmi vzdušně a prostorně. A nejde pouze o řešení estetické. Ten, kdo vaří, není současně odříznutý od zbytku rodiny ani ve skutečnosti, neboť díky atmosféře této místnosti sem všichni rádi chodí a posedí, a to v létě i v zimě.

„Zastřešení i výplně stěn jsou z dvojitého dutinového makrolonu, tepelně-izolační vlastnosti jsou pak srovnatelné s klasickou střechou s obvyklou střešní krytinou, není zde chladno v zimě, ani přílišné horko v létě,“ říká designérka Pavla Kultová.

Kontrast, kam se podíváš

Ačkoli je místnost velmi světlá, pracovala majitelka při navrhování kuchyňské linky i celkového vybavení velmi opatrně a promyšleně s barvami. Dvířka spodních skříněk jsou dýhovaná tmavým třešňovým dřevem, horní plná dvířka jsou ve vanilkovém odstínu. Celek působí díky tmavé spodní části velmi stabilně, horní skříňky mu dodávají díky svým rozmanitým rozměrům, výšce i střídání prosklených a plných ploch lehkost až hravost. Skleněné výplně dvířek jsou v hliníkovém rámečku, který koresponduje se vzhledem spotřebičů.

Kuchyňská linka má tvar písmene U, praktické je snížení varné desky. K lince je z boku přistavený jídelní stůl. Zprava začíná sestava lednicí a vysokým korpusem s pečicí troubou a zásuvkovou skříňkou, následuje myčka a vedle ní rohový dřez, pod nímž je prostor pro čisticí prostředky a je zde uložen koš na tříděný odpad. V kratší čelní straně sestavy je vedle dřezu v již zmíněné snížené skříňce zabudována varná deska. Ve skříňce je uloženo nádobí a potřeby k vaření. Široký pult, oddělující samotnou kuchyni od zbývajícího prostoru s jídelním stolem, využívá majitelka jako spíž. Toto řešení je elegantnější než klasická vysoká spíž, která by v tomto případě již příliš zaplnila prostor. V horních skříňkách je uloženo porcelánové a skleněné nádobí, velké mísy a talíře, ale i bylinky, koření, přísady na vaření, jedna skříňka slouží jako domácí lékárnička.

Digestoř není nezbytná

Prostor kuchyně působí útulně i díky podkrovnímu zešikmení střechy. Zajímavý je kontrast použitých materiálů. Možná trochu chladně působící makrolon zjemňuje dřevěná konstrukce střechy a květiny v dekorativních nádobách. Za pozornost jistě stojí, že součástí této kuchyně není digestoř. „Zabývám se návrhy interiérů a dobře vím, že digestoř není vždy nutná. V této sestavě jsem s ní vůbec nepočítala ze dvou důvodů – za prvé kvůli problematickému uchycení na stěnu – je třeba si uvědomit, že tato místnost byla původně zimní zahradou a stěny jsou zde z makrolonu, na nějž by ji nebylo možno připevnit. Současně ji v prostoru s tak velkými větracími plochami také nepovažuji za nezbytnou, dokonce mohu říci, že by to bylo vcelku neekonomické řešení,“ uzavírá majitelka.