Město Osnabrück leží v Dolním Sasku, mezi Brémami a Essenem, nedaleko holandských hranic a poblíž pobřeží Severního moře. V minulých stoletích bývalo město poměrně důležité a v jeho historii nechybí nejrůznější dramatické události, jako byly morové epidemie, které vyvraždily tři čtvrtiny obyvatelstva, nebo hony na čarodějnice. Město jako by bylo především spojeno s válkami. Ten pozitivní příběh se točí kolem Vestfálského míru, který zde byl podepsán v roce 1648, a ten smutný souvisí s koncem druhé světové války. Město muselo vytrpět bez jednoho osmdesát náletů. Byly to ovšem nálety někdy trochu divné. Bombardéry, které tudy prolétaly zpět na své základny, jednoduše vyprazdňovaly nad městem zásobníky, aby se nemusely s municí vláčet zpátky. Na konci války byla poničena více než polovina města a především celé historické centrum se ocitlo v troskách.

Klasicistní palác Jednou z mála budov, které se v Osnabrücku zachovaly, je klasicistní palác, kde dnes sídlí jedna z nejznámějších restaurací. Nejznámějších nikoli jen ve městě nebo spolkové zemi, ale i v celém Německu. Restaurant La Vie je ověnčen třemi michelinskými hvězdičkami a devatenácti body Gault Millau. Víc bodů a hvězdiček mít nemůže, i když maximum Gault Millau je dvacet bodů. Takové ocenění bylo uděleno za celou dvacetiletou historii jen dvěma podnikům.

ČTĚTE TAKÉ

Šéfkuchař a jeho žena

Thomas Bühner se drží na špici německých šéfkuchařů již dvacet let. Narodil se v roce 1962. Jeho kuchařský životopis je dlouhý a pro návštěvníky jeho restaurace asi méně důležitý než to, co předvádí kuchař dnes. Palác, v němž je restaurant a který je blízko radnice, má přízemí a dvě patra. Jídelny, kuchyně i vinotéka jsou navzájem propojeny, provozní části navazují na hostinské. Některé jídelní salonky jsou zařízeny v historizujícím stylu, jiné moderním designem. Thomas Bühner vede restauraci spolu se svou ženou Thayarni Kanagaratnam, která je krásná a okouzlující, ale má za sebou také nezanedbatelnou kariéru ve vysoké gastronomii a i ona je držitelkou různých ocenění.

Na vlastní oči

Když se večeře v restauraci La Vie blíží k poslednímu chodu, většinou se objeví sám kuchař, aby prohodil pár slov s hosty. Ve tváři má lehce zastřený pohled a vypadá jako by se plně nesoustředil. Působí naopak dojmem, jako by stále jen myslel na další a další úžasné gastronomické kreace. Na otázku, kolik hodin tráví v práci, odpovídá, že dvanáct až čtrnáct, ale jeden den v týdnu je zavřeno. Ten Thomas nejspíš věnuje své zeleninové zahradě za městem, kde si sám pěstuje, co potřebuje a chce.