Zatímco fíkům se daří kolem Středozemního moře, datle jsou ikonou teplejších a sušších krajin. Třeba vám budou více chutnat, když budete vědět, jak to s nimi bylo v minulosti a jak se pěstují dnes.

Datlovníky jsou pravděpodobně jedny z nejstarších pěstovaných rostlin. Doklady o tom se dochovaly od starých civilizací v Egyptě a Mezopotámii. Není divu, protože datle jsou velmi praktické. Mají vysokou kalorickou hodnotu, v porovnání s ostatním ovocem se vcelku snadno skladují a jsou také trvanlivé.

Pěstování je dřina

Díky vzhledu hroznů a také dalším vlastnostem se datlovníky často používaly jako symbol plodnosti. Jejich pěstování není úplně jednoduché, protože trvá poměrně dlouho, než rostlina dosáhne věku, kdy dává plody. Datlovník je z hlediska botaniků bylina nikoli strom. Hendikepem pro pěstitele je také to, že datlovníky jsou dvoudomé a samičí nebo samčí nejdou rozeznat, dokud nedávají plody. Ale moderní pěstitelské metody si s tímto vším poradily. Místo semeny se samičí datle rozmnožují řízkováním a květy se opylují uměle.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Důstojný symbol i dnes

Velcí mořeplavci Féničané se nejspíš jako první postarali o rozšíření datlových palem na různé strany Středozemního moře. Symbol palmového listu se dostal do znaku leckterých fénických měst a Kartaginští, tedy obyvatelé dnešního hlavního města Tuniska, jej dokonce měli na penězích. Dnes má palmovou ratolest v logu například Filmový festival v Cannes. A po Féničanech se datlovník pravý také jmenuje - Phoenix dactylifera – Féničan ve tvaru prstíků. Původně z latinského jména vycházel Jan Svatopluk Presl, který jej pojmenoval prsták obecný.

Oázy jsou tam, kde palmy

Za zakládání saharských oáz jsou zodpovědná datlová semena. To je až komicky nadnesené tvrzení, pravda. Datle ale bývaly dobrým krmením pro karavany, což si tady v Evropě moc neuvědomujeme. Nestrávená semena, která velbloudi trousili, vyklíčila tam, kde byla voda. A tam pak mohla vzniknout i oáza. Vyhlášené oázy, města Tozeur a Douz v Tunisku, leží dnes uprostřed nekonečných palmových hájů. Teď před našimi Vánocemi vrcholí čas sklizně. Je to dřina jako každá jiná zemědělská činnost, ale datle čerstvě utržená ze stromu chutná úplně jinak než z krabičky.