Libeček je docela vzrostlá bylina, někdy až dva metry vysoká a jeden metr široká. Krásně voní a hezky vypadá. Tato vytrvalá bylina v létě přináší velké ploché okolíky drobných žlutozelených kvítků, pak uzrávají semena hnědé barvy. Hluboce dělené zubaté listy voní po rozemletí jako celer. Staré listy jsou však tuhé a nahořklé. Jestliže chceme mít neustále mladé a křehké listy, musíme rostlinu pravidelně zastřihovat. Podpoříme tím růst nových listů.
Historie této léčivky
Libeček pochází ze Středomoří. V 16. století se používal jako účinné afrodiziakum. Staří Řekové jej používali na podporu trávení. Ve středověku sloužil jako lapač pachů a poutníci si jím vykládali boty. Libeček je oblíbený hlavně ve Francii a Německu, považují ho tam za koření pro labužníky, a to hlavně při různých úpravách masa, kde je pro ně nenahraditelný. U nás už si pomalu získává také svoji zaslouženou popularitu.
ČTĚTE TAKÉ:
Co z libečku používáme?
Kuchyně
Drogou jsou semena, kořen a listy. Semena vyluhovaná v lihu či ovocné pálence s trochou medu jsou vyhlášeným žaludečním likérem. Drcená semena se přidávají do chleba, rýže a salátů. Nálev připravený ze semen usměrňuje hospodaření s tělními tekutinami.
Nálev z libečku
Připravíme si ho tak, že 1,5 polévkové lžíce drcených semen přelijeme 3 dl vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Pak scedíme a čaj pijeme během celého dne. Tato kúra by neměla být delší než 1 měsíc.
Nejúčinnější je však kořen, který se vykopává brzy z jara a na podzim, když jsou listy již suché. Hned za čerstva se musí nakrájet a usušit. Kořen libečku se používá i jako kořenová zelenina, musí se však oloupat vrchní část. Listy libečku se suší nebo mrazí a používají se v kuchyni.
Léčivé účinky libečku
Libeček má velký obsah vitaminů a minerálů a je močopudný. Dobře čistí krev a odvádí toxiny z organismu, posiluje srdce, zlepšuje krevní oběh, pomáhá při revmatismu a dně. Rozpouští močové a žlučové kameny, celkově posiluje organismus hlavně u starých lidí. Působí na svalovou a nervovou soustavu a je dobré afrodiziakum pro obě pohlaví. V ženské pohlavní oblasti pomáhá při silné a nepravidelné menstruaci, nesmí se však používat v těhotenství a při kojení (může snížit laktaci).
Zevní použití libečku
Zevně můžeme libeček používat jako přísadu do bylinkových koupelí. Rozemletý kořen smíchaný s panenským olivovým, lněným, mandlovým či sezamovým olejem na kaši je dobré přikládat jako obklad při kožních onemocněních a plísních. Rozkousaný list odstraňuje zápach z úst.
Libečkový čajík
Čaj z této bylinky zmírňuje onemocnění dýchacích cest a celkově posiluje organismus. Připravíme si ho tak, že 2 čajové lžičky drceného kořene nebo listu přelijeme ¼ litrem vroucí vody a necháme 5 minut louhovat. Poté scedíme a pijeme ještě za tepla.
Čajík na zvýšení koncentrace
Potřebujeme: 1 díl kořene libečku, 1 díl natě z rozmarýnu, 1 díl natě z yzopu
Postup: Jednu a půl polévkové lžíce bylinek přelijeme 0,5 litrem vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Potom přecedíme a pijeme několikrát denně po doušcích. Můžeme jemně dosladit medem či ječným sladem. Tato pitná kúra by měla trvat 1 měsíc.
Pro koho není libeček vhodný?
Kuchyně
Libeček se nemá konzumovat ve vyšších dávkách dlouhodobě, protože jeho silice mohou podráždit ledviny. A není vhodný při nemocech ledvin a během těhotenství a kojení.
Libeček v kuchyni
Mladé lístečky jsou výborné do polévek, salátů a všude tam, kde se používá celerová a petrželková nať. Kousek lístku na chlebu s máslem ho příjemně dochutí.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com