Průměrní Japonci jsou na tom s etiketou jistě podobně jako průměrní Češi. Něco respektují, něco ignorují, a to podle toho, jak je stolování baví. Poučte se tedy o zásadách konzumace suši jen proto, abyste si ji více užili. Všechna pravidla se totiž točí kolem toho, že každé jedno suši je unikátní kompozicí chutí, kterou může buranské zacházení narušit.

Nikdy ne vidličku a nůž

Japonci jedí hůlkami. Občas se na jejich jídelníčku objeví i jídla, která je možné jíst lžící, i když suši mezi ně rozhodně nepatří. Vidličkou a nožem se na japonská jídla zásadně nevrhejte, i když je jíte doma. Do suši se zásadně nepíchá vidličkou a nepižlá se nožem. Pokud nezvládáte jíst suši hůlkami, použijte ruce. Tento způsob konzumace patří v Japonsku k běžným a společensky zcela přijatelným. I tohle žádá trochu cviku. Rýže sice drží pohromadě, ale u některých druhů jen tak zlehka.

ČTĚTE TAKÉ:

Mističky, omáčky a další výbava

Pokud si dáváte suši v pořádné restauraci, nikoliv z krabičky, užívejte si i nádobí, na kterém se servíruje. Na rozdíl od nás, kde je třeba mít talíře sladěné s ubrusem a se sebou navzájem, japonská kuchyně ladí nádobí s jeho obsahem. Na stole se vám může zdát, že nádobí je „každý pes, jiná ves“, ale tak to je správně. U suši nesmí chybět mistička se sójovou omáčkou, kde si rozmícháváme podle chuti wasabi.

Co s tím zázvorem

Suši jsou prostě jednotlivá sousta, která mají vyváženou chuť a do pusy se strkají celá. Na naše evropské poměry se mohou zdát trochu velká. Nesnažte se je kousat. Plátky ryby nebo řasy jsou nepoddajné a nejspíš se vám to stejně nepovede a lepkavá rýže se vám začne sypat do klína. Nakládané plátky zázvoru slouží k tomu, aby se mezi jednotlivými sousty udělala pauzička. Zázvor údajně čistí chuťové buňky, aby byly připraveny na další propracovanou kombinaci.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com