Zelenina obsahuje velké množství výživných látek, enzymy a samozřejmě také vodu. Neméně podstatný je fakt, že její energetická hustota je nižší než u ostatních potravin. Často se ale opomíjí přínos zeleniny k udržení správného pH organismu.

Jakmile nám klesne pH v organismu, tělo musí pracovat navíc, aby se zvládlo vypořádat s návalem kyselosti. Více dýcháme, odvádíme pryč oxid uhličitý, ledviny zase zvednou kyselost v moči a odvedou ji tím ven. K těmto aktivitám tělo potřebuje zásadotvorné minerály jako například vápník, hořčík, jód a sodík. Když místo výživy buněk používáme tyto živiny na optimalizaci pH, nemůžeme se divit, že nám pak „chybí“ na jiných místech, například v kostech nebo pro správné fungování štítné žlázy.

V souvislosti s překyselením organismu vzniká celá řada zdravotních problémů. Jedním z nich je například osteoporóza. I když budete jíst dostatek potravin s vysokým obsahem vápníku, překyselení může přispívat k řídnutí kostí. V kyselém prostředí se také velmi dobře daří mikroorganismům, které svými výkaly přidávají další kyselý odpad do našeho těla. Objeví se nemoci, které přímo souvisí s životem mikroorganismů v našem těle – kvasinky, migrény, únavový syndrom, poruchy imunity, gynekologické problémy, ekzémy, astma. Není proto lepší udělat něco pro to, aby naše tělo mělo správné pH?

Změňte jídelníček a začněte odšťavňovat!

Veškeré jídlo, které jíme, na náš organismus působí buď kyselinotvorně, nebo zásadotvorně. Silně kyselinotvorné potraviny jsou například sycené nápoje, alkohol, cukr, umělá sladidla, káva, maso a mléčné výrobky. Mezi zásadotvorné potraviny patří zejména zelenina a ovoce, bylinky, mořské řasy, dále ořechy, semena, klíčky, avokádo a další. Stačí jen lehce zvednout poměr zásadotvorných potravin v jídelníčku a budete se ihned cítit lépe.

Jednoduchým pravidlem k rozpoznání toho, do jaké skupiny potravina patří, je pohlídat si proces její výroby – čím více je jídlo průmyslově zpracované, tím více je kyselinotvorné. Když si něco utrhnete na zahradě a ihned to sníte, můžete si být jisti, že to bude zásadotvorné. Zatavená potravina ze supermarketu s dlouhou dobou trvanlivosti a nejrůznějšími „nejedlými“ ingrediencemi bude s největší pravděpodobností zase kyselinotvorná. Neznamená to, že všechny kyselinotvorné potraviny musí být pro náš organismus špatné. Problém vzniká, až když dojde k dlouhodobé nerovnováze.

Pro dosažení ideálního pH, a tedy i celkově lepšího fungování těla, není nic jednoduššího než navýšit konzumaci ovoce a zeleniny. Polovinu jídelníčku by měla ideálně tvořit zelenina. Jednou z možností, jak zvýšit příjem zeleniny, je konzumace čerstvých šťáv. Do několika sklenic čerstvého džusu je totiž možné vtěsnat maximum živin z takového množství ovoce a zeleniny, které jen těžko zvládnete během jednoho dne sníst. Efektivita vstřebání tekutých látek je také mnohem rychlejší než u pevné stravy. Když tedy vypijete čerstvou šťávu, všechny vysoce koncentrované živiny jsou dokonale stráveny během několika minut. To se hodí, když potřebujete načerpat energii, třeba ráno nebo po sportovním výkonu. Stačí tedy relativně málo – pořídit si kvalitní odšťavňovač, takový, který má vysokou výtěžnost a snadno se umývá, a začít si každý den připravovat čerstvé šťávy.

Během dne to zejména s konzumací zeleniny bývá často složité. V syrovém stavu v klasickém českém jídelníčku chybí, z jídel si přes den můžete koupit maximálně tak zeleninový salát a ne každý má možnost chodit denně do fresh barů nebo si nosit krabičku se zeleninou do práce. Určitě si ale s sebou můžete vzít lahev doma připravené zeleninové šťávy.

Monika Divišová, nutriční poradkyně a majitelka společnosti Wellnessia

Titulní foto: Thinkstockphotos.com