Místní potraviny
Gastronomická hnutí se mohou klubat jako houby po dešti, čím více je jídla a čím vyšší je blahobyt. Před pár stoletími, kdy hrozil každou chvíli hladomor, jedli lidé, co bylo po ruce, a hleděli především na to, jestli je to dost zasytí. Dobrá chuť se také hodnotila, ale takový luxus si zase mohl dovolit jen ten, kdo měl jídla hodně.
Selanka s kompostem a kosou
Dříve člověk hospodařil na statku, kde byly všechny výrobní a konzumní procesy zauzleny do pěkného cyklu. Sedláka by tenkrát ani nenapadlo kupovat si drahé ovoce nebo zeleninu dovezené z daleka. Za prvé to bylo nad rozpočtové možnosti a za druhé i ta cesta někam na trh byla jenom další štrapáce. Až do vynálezu konzerv a ledniček se lidé stravovali v rytmu podnebí a ročních období. Když se stalo jídlo od sousedů dostupnější, začalo být i lákavější. Však „jablko z cizí zahrady lépe chutná“. Je to nejen abstraktní moralitka, ale platí to i doslova.
ČTĚTE TAKÉ:
- 3D návrh na přání: Kuchyně v novostavbě
- Co dělat, když dítě nechce jíst maso?
- Jak zachovat v jídle vitaminy?
Jahody v lednu
Místní potraviny
Minulé století patřilo prudkému rozvoji dopravy ovoce a zeleniny. Na pomeranče na začátku prosince jsme si již dávno zvykli. Jsou to plody, které vcelku bez reptání snášejí dopravu, protože mají pevnou a odolnou slupku. S jahodami nebo chřestem, což jsou plodiny, které jsou rády na poli a na čerstvém vzduchu, to bylo obtížnější, ale zvykli jsme si také.
Ale člověk je tvor vrtošivý a chce vždy to, co zrovna nemá, a tak milovníky exotického ovoce dnes střídají vyznavači místních plodů.
Moderní hnutí lokavorů
Místní potraviny
K nám „lokavorismus“ nebo „lokalvorismus“ proniká zvolna a zatím nijak fanaticky. O co jde? Lokalvorové jsou lidé, kteří si na svůj talíř vybírají jen ty suroviny, které jsou místní. Slovo označující toto stravovací hnutí vzniklo složením latinských základů – localis – místní a vorare – konzumovat. Biologové rozlišují herbivora neboli býložravce a omnivora čili všežravce. Dnes chodí po zemi lidé, kteří si říkají lokalvora, což je spíš označení sociální. Všechno je v pořádku, pokud se dává místním potravinám přednost nákupem na trzích nebo od malopěstitelů, ale to všechno bez fanatického zavrhování všeho ostatního tedy nelokálního. Podívejte se kolem sebe, možná ve vašem okolí už nějací lokalvorové jsou.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com