Číňané znali účinky hlívy již před staletími. Užívali ji především k posílení žilních stěn a proti strnulosti šlach a končetin. V Japonsku používají odvary z hlívy k redukci bujení rakoviny. Rusové zase izolovali z této houby účinné antibiotikum.

Jak hlíva vypadá?

Tato houba má masitý, šklebovitě sklenutý klobouk, který je u mladých plodnic na okraji podvinutý. Její povrch je hladký, šedý, modrošedý, někdy až nahnědlý. Lupeny jsou bělavé, později šedé či nažloutlé. Dužina má bílou barvu a je neměnná, třeň pak hladká, výstředně umístěná a bělavá. Hlíva ústřičná má opravdu delikátní chuť i příjemnou vůni.

ČTĚTE TAKÉ:

Léčivé účinky

Hlíva ústřičná obsahuje unikátní kombinaci organismu prospěšných látek, především proteinů, aminokyselin, sterolů, mastných kyselin, vitaminů skupiny B a také C, K, D a řadu stopových prvků, jako jsou například zinek, železo, selen, fosfor, měď, jód a chrom. Tato dřevokazná houba obsahuje též vlákninu, která podporuje odchod toxických látek z těla.

Ale vůbec nejdůležitější složkou hlívy jsou glukany, konkrétně beta-1,3-D glukan. Tento imunomodulátor výrazně posiluje imunitu organismu a mimo jiné také působí proti bakteriálním, virovým a plísňovým infekcím, je účinnou prevencí nádorů a zlepšuje metabolismus v těle. Dále aktivuje slinivku břišní, a tak je výborný pro prevenci i léčbu cukrovky, snižuje cholesterol v krvi a upravuje krevní tlak, zklidňuje trávicí a vylučovací systém, regeneruje kloubní vystýlky a tlumí záněty, aktivně bojuje proti stresu a syndromu chronické únavy.

Beta-glukan má také klíčovou roli při léčbě zhoubných nádorů, spouští celou řadu autoimunitních procesů, podporuje detoxikaci těla, při chemoterapii a ozařování účinně chrání zdravé buňky, zlepšuje vstřebávání vitaminů do organismu a usnadňuje následnou rekonvalescenci. Zdraví prospěšné látky jsou koncentrovány především v třeni, ale je vhodné konzumovat celou plodnici.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com