Foto: Swissimage
Švýcarské sýry si svou auru jedinečnosti zaslouží. Vysoké hory a hluboká údolí nahrávají tomu, aby za každým horským hřbetem vznikalo nějaké originální kulinární dílo. Tak tomu bylo dříve, když to s dopravou ještě nebylo tak snadné, a tak je tomu i dnes. Švýcaři jsou konzervativní, když vědí proč. Jak je to se švýcarskými sýry, to se můžete dozvědět na přednášce v pátek 4. dubna v Městské knihovně.
ČTĚTE TAKÉ:
- Jak je to vlastně s celerem
- Lesní zrádci: Dejte si pozor na jedovaté dvojníky
- Růžový pepř je falešný, ale výborný
Jeden příklad za všechny
Emblematickým švýcarským sýrem je Tête de moine. Česky to doslova znamená Mnišská hlava. Kulaté a poměrně vysoké bochníky se nechávají dlouho vyzrát, aby dostal sýr požadované parametry. Na jeho porcování se pak používá speciální „nářadí“. Hrouda se dává na kulaté prkénko, které má uprostřed silný a dlouhý hrot. Jeho nejdůležitější součástí je nůž, který je upevněný uprostřed, a otáčí se po horní straně sýra, čímž seškrabuje jemné vrstvičky. Takto vzniklé krajky, růžičky, mají unikátní tvar i strukturu – sýr není ani nastrouhaný, ani nadrcený, ani nakrájený… Celý proces má připomínat odstraňování vlasů na temeni, když si mniši vytvářejí tonzuru.
Každý sýr má svou historii
K tomu, abyste znali původ všech švýcarských sýrů, by se skoro hodilo studovat na nějaké univerzitě. Co vše je ještě známo o výše zmíněném sýru? Název Tête de moine se používá od konce 18. století. Ale spojitost mezi tímto sýrem a mnichy lze najít ještě před vznikem Helvétské konfederace, a to v opatství Bellelay. Mniši tam sýrem platili pozemkovou daň. Záznamy z dalších století mluví o tomto druhu sýru jako o platidle. Jeho výroba se v průběhu věků otřásala v rytmu různých revolucí. Takže vidíte, že by to bylo na román.
Další speciality
Foto: Swissimage
Na Švýcarských dnech v Praze se také můžete dozvědět další informace o typických sýrových specialitách, jako je fondue a raclette. Sýry jsou velké tajemství, zejména pokud si představíte, že na začátku je vždycky jen mléko. Ve Švýcarsku to bývá ve většině případů mléko kravské.
Kdo dává před páteční přednáškou přednost filmům, může zhlédnout v sobotu 5. dubna snímek ze života švýcarského farmáře. Vstup je zdarma na obě akce, které se konají, jak je uvedeno výše, v Městské knihovně.
Foto: Swissimage