Vinařskou oblast Tokaj hledejte na mapě tam, kde se Ukrajina dotýká Slovenska a Maďarska. Dříve tady všude bývalo Rakousko-Uhersko a moc se hranice neřešily. Dnes už je to zase skoro jedno. Jenže ta severnější, slovenská část vinařského regionu Tokaj má pro nás tu velikou výhodu, že se tam lépe domluvíme. Slovenština je jazyk, který se u nás nikdo nemusí učit, a přece mu rozumí.

Historie tokajského vína

Víno, které pily snad všechny slavné osobnosti, o kterých se učíme ve škole, je opředené spoustou historek. Vzniklo napřed ze strachu a pak asi z přepjaté hospodárnosti. Ten strach měli zdejší vinaři při tureckém obléhání. Báli se vyjít do vinic, a tak tam hrozny zůstaly o hodně déle než obvykle. Některé dokonce zplesnivěly. Turek byl za humny, všeho bylo málo, a tak vinaři otrhali z hroznů zplesnivělé kuličky a ze zbytku udělali víno. Jenže někdo velmi šetrný vzal ty zplesnivělé kuličky, zalil je vínem z předchozího roku a dal vykvasit. Dnes víme, že to nebyla plíseň ledajaká, ale ušlechtilá Botrytis cinerea, které se daří dobře právě tady, a že dodává vínu unikátní vlastnosti.

ČTĚTE TAKÉ:

Putýnková stupnice

Oenologové prominou zjednodušení. Vždyť o fenoménu tokajského vína byly popsány celé knihy. Tokajské víno se měří počtem putýnek. Čím více, tím dražší, těžší, žlutější a vzácnější. Putýnky, do kterých se nasbírá přibližně 20 až 25 kg cibéb, tedy těch plesnivých kuliček, se vysypou do goncských sudů a přidá se víno. Sudy mají obsah 136 litrů. A aby nebylo historek o tokajském dost, můžeme připomenout, že tyto sudy vznikly podle toho, jak velký měl původní výrobce žebřiňák. Řezal dřevo tak, aby se mu to zkrátka dobře rozváželo. Takové bývalo víno, po němž šíleli král Ludvík XIV., Marie Terezie, císařovna Sisi a další celebrity.

Generace tokajských vinařů

Dnes není výrobců vína v slovenské části tokajské oblasti moc. Je to jen několik vesnic. Pan Macik má své vinné království ve vesnici Malá Tŕňa kousek od Trebišova. Vinař v nejlepších letech tady začal dělat tokajské víno po svém. Projel svět, podíval se, co se kde pije, přidal vlastní kreativitu a výsledky můžete přijet ochutnat. V Macik Winery můžete navštívit i nádherné sklepy vydlabané ve vápencovém tufu. Nepřehledná spleť chodeb je hodně zaplněna nejen sudy, ale i láhvemi. Některé zde čekají, až jejich cena dostatečně stoupne. Vinařství totiž poskytuje i skladovací službu. Láhve zde odpočívají za 1 euro na rok. Ta nejstarší prý pochází z roku 1924.

Svižné, lehké a moderní variace

Vína, která pan Macik vyrábí, se příliš klasickým tokajským nepodobají. Každý rok vinařství vytvoří nějaké nové víno. Poznáte je na první pohled, protože se liší už láhvemi. Vzpurná kolekce, která byla nazvána Versus, bourá všechny mýty o tokajském ve štíhlé a tmavé alsasko-rýnské láhvi. Víno jménem Mono má černou láhev, přímočarou chuť a velmi moderní monochromatické bílé zdobení místo etikety. Na vzdálených vinicích se pěstuje Lipovina, Muškát a Furmint.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com