Do bylinkářských regálů ho řadí nejen přídomek lékařský, ale i spousta úžasných vlastností. Měsíček patří mezi květiny z rodiny složnokvětých, stejně jako třeba kopretiny nebo chryzantémy, a jako většina divoce rostoucích druhů z této čeledi i on má velikou vitalitu. A to jak při výběru stanoviště, tak po utržení. Snese chudou a suchou půdu, potřebuje jen trochu slunce. Tam, kde je jednou vyset, zůstává i další roky díky samovýsevu. Měsíček lékařský se dá snadno splést s různými kultivovanými a plnokvětými varietami, o nichž tu ale řeč nebude.

ČTĚTE TAKÉ:

Ve středověku

Rostlina se používala především do mastí. Známou technologií je jednoduché máčení květů v tuku, jehož teplota ovšem nesmí být vyšší než šedesát stupňů Celsia. Masti nejspíš působí i jako dobré placebo díky karotenoidům, žlutým a červeným barvivům, které se do tuků uvolňují. Květy se také macerovaly v lihu. Mast i tinkturu bychom mohli použít i do jídla jako přírodní barvivo. V brzkém novověku se jím barvilo kdeco. Dávno zapomenuté použití je ve vlasové kosmetice 16. století - dámy si jím prý obstarávaly plavý přeliv. A kromě toho se používal i k barvení vlny.

Kam s ním v kuchyni

Vzhledem k vysokému obsahu karotenoidů se jím dají barvit nejrůznější potraviny, které obsahují tuky. Dodá líbeznou barvu máslu i některým sýrům, ale dá se použít všude tam, kde bychom si přáli dávat drahý šafrán. Není žádným tajemstvím, že na trzích v zemích, kde šafrán běžně roste, se okvětními lístky měsíčku bylina nastavuje. Můžeme ho tedy přidávat i do rýže nebo do polévek. Pokud máte dostatek odvahy, zkuste i čerstvé květy. Jejich barva je okouzlující díky své sytosti, takže čerstvé okvětní lístky ozdobí třeba borůvkové koláče nebo doladí servírování temného guláše. Nebojte se použít k dekoraci talíře i celé květy. Vaši strávníci je jíst nemusí, ale rozhodně je taková úprava rozveselí.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com