Pupalka je mezi květinami něco jako Sirael, Popelka nebo Šeherezáda mezi ženami. V jasném poledním slunci vypadá poněkud omšele a svou krásu ukáže, teprve až když zachází slunce. Většinou se objeví jen několik málo květů na vrcholku a zbytek lodyhy bývá poset odkvetlými a ovadlými zbytky, které nejsou nijak moc ozdobné. Je to rostlina nenáročná – má raději písčitější půdy a volný prostor. I když se tváří trochu jako plevel, tak přece jen neroste kdekoli. Vybírá si suché náspy a škarpy.

ČTĚTE TAKÉ:

Odkud vlastně přišla

Původní areál pupalky není s jistotou znám, což není vůbec důležité. Některé teorie tvrdí, že její domov je v Evropě, jindy se udávají ostatní kontinenty. Rostliny pupalky mohou být vyšší než jeden metr. V dřívějších dobách se velmi intenzivně využíval její kořen. Ve středověku se pupalka jedla podobně, jako v současnosti jíme například mrkev. V dnešní době je naopak hojně využívané semeno, ze kterého se lisuje olej. Ten ovšem není k jídlu, ale má mnoho blahodárných účinků i v kosmetickém využití.

Lidové názvy prozradí všechno

Oenothera biennis neboli pupalka dvouletá vzala základy svého jména z řečtiny: oinos znamená víno a ther je divoké zvíře. Pokud si namočíte kořen pupalky do vína, tam ho necháte nějakou dobu máčet a pak jej sníte, budete si moci ochočit jakékoli divoké zvíře. Začněte tyto vlastnosti zkoušet napřed na nějakých menších tvorech. Na jihu Evropy se pupalce také říká šunka svatého Antonína nebo zahradníkova šunka. Uvařený kořen prý má barvu šunky. A konečně Turci jí říkají Ezan Ciçegi, tedy květina volající k modlitbě, protože rozkvétá ve stejnou chvíli, kdy volá muezín.

Divadlo rozvíjejícího se květu

Rozkvétání pupalky je úžasné divadlo. Je to jedna z nejrychlejších rostlin. Když si k večeru počkáte, rozvine se vám doslova před očima. Květy chutnají výborně, mají jemnou, něžnou chuť a jsou lehce vonné. Na kuchyňské použití se ovšem nehodí, protože jsou velmi choulostivé. Leda byste je použili k nějaké okamžité dekoraci. Je to rostlina, která nám v indiánském létě dopřeje chvilku klidu, usebrání a meditace nad pomíjivostí světa, pokud si počkáme na její vykvetení a pak ji ihned sníme. Pupalka je prostě jiná než ostatní květiny.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com