Malta je malý ostrov, který se díky své geografické poloze stal tavicím kotlíkem evropské kultury. Leží ve Středozemním moři ve vzdálenosti 100 kilometrů od Sicílie a 350 kilometrů od Tuniska a Libye. Historie Malty je převratná a poutavá.

Pustina pro Johanity

Vzrušující dějiny ostrova začaly, když na něj byli vystěhováni Johanité. Dávno před nimi tady byli sice jiní obyvatelé, ale teprve maltézští rytíři, kteří sem byli vystěhováni z ostrova Rhodos, podstatným způsobem změnili jeho tvář. Ostrov je suchý, kamenitý, bez řek a lesů. Po pár letech pobytu byli nicméně nuceni o Maltu krvavě bojovat proti osmanskému císaři, kterého zajímala především strategická poloha ostrova, nikoli jeho hospodářské využití.

ČTĚTE TAKÉ:

Valletta, barokní perla

Zejména hlavní město Malty je kouzelným místem pro všechny, kdo milují barokní umění. Valletta vznikla ve velmi krátkém čase pod přísným stavebním dohledem velmistra. Pravoúhle navržené ulice lemují velkorysá průčelí a v jejich centru trůní katedrála Svatého Jana. Její vnitřní výzdoba je ohromující. Podlaha je tvořena především náhrobními kameny hrobů bohatých rodin. Mramorové desky nejrůznějších barev jsou seskládány s úchvatnou uměleckou i řemeslnou virtuozitou. Není divu, že při vstupu kontrolují dámám kramflíčky, zda nejsou příliš ostré...

Gastronomie starší než baroko

Jednou z hlavních laskomin, jimiž se zdejší gastronomie chlubí, jsou malé taštičky z lístkového těsta plněné ricottou, které nesou název pastizzi. Listové těsto se dělá z tažených plátů pomazaných sádlem, které se rolují do ruličky, pak se krájí na špalíčky a tvarují rukou. Složité know-how se na ostrově dědí z generace na generaci. Na pohled primitivní postup má plno nenápadných triků, díky nimž jsou pastizzi jedinečné. Ty nejlepší se pečou v pecích vytápěných dřevem.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com