Jakostní, přívlastková, pozdní sběr. To jsou termíny, se kterými se setkáte na každé etiketě. Co ale znamenají a co vám o daném víně prozradí? Připravili jsme pro vás minislovníček pojmů, díky kterému už v obchodě nesáhnete vedle. Víno si tak mnohem více vychutnáte a jeho občasné popíjení s přáteli proměníte v noblesní záležitost.

Poučovat vás o tom, co je červené, bílé nebo růžové víno, nebudeme. Začneme pěkně od samotných základů chuti.

Sladké vs. suché

O sladkosti vína rozhoduje především zbytkový cukr, tedy cukr, který ve víně zůstane po celém procesu jeho výroby. Jeho podíl pak rozděluje vína na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Termíny jsou pro nás, konzumenty, důležité pro prvotní a základní rozlišení chuti vína. Nejnižší poměr zbytkového (nezkvašeného) cukru oproti kyselinkám mají vína suchá. U nich je tedy třeba očekávat, že více vynikne jejich charakter, neboť na 1 litr vína připadají maximálně 4 gramy cukru. Například u Ryzlinku rýnského tak může krásně vyniknout jeho pevná kyselinka. U polosladkých a sladkých vín se kyselosti bát rozhodně nemusíte, jelikož množství cukru dosahuje až 45 gramů (polosladká vína) na 1 litr, vína sladká obsah 45 g cukru na 1 litr dokonce překračují.

Je pozdní sběr skutečně vždy sladké víno?

Nikoli! Záleží totiž na přírodní cukernatosti moštu, prvotního produktu z lisovaných hroznů určeného ke kvašení. Čím jsou plody zralejší a šťáva v nich koncentrovanější, tím je hodnota cukernatosti vyšší. Jednotkou pro měření je stupeň normovaného moštoměru (zkratka NM) a určuje množství cukru v kilogramech na 100 litrů moštu, ze kterého se pak víno vyrábí. Z porovnání tedy vyplývá, že mezi nejsladší vína patří výběr z cibéb a ledová a slámová vína. Nejnižší hodnoty této veličiny u přívlastkových vín pak v sobě nesou vína označená jako kabinetní. Vzestupně, porovnáme-li právě přírodní cukernatost, rozdělujeme vína tedy takto: kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, slámová či ledová vína. Nejvyšší poměr cukernatosti pak zastupuje zmíněný výběr z cibéb. To už je víno, jehož hrozny zrály opravdu dlouho a které se zpracovaly až poté, co byly napadeny ušlechtilou plísní botrytis cinerea a podobaly se rozinkám.

„Jako sommelier často slýchám, že víno označované jako ‚pozdní sběr‘ je zákonitě sladší. Není tomu tak, cukernatost takových plodů je mnohem nižší, než je tomu například u výběru z hroznů, bobulí či již slámového a ledového vína. Přesvědčit vás může víno od Habánských sklepů Veltlínské zelené 2013 pozdní sběr, které patří mezi suchá vína. Tedy pro toho, kdo má rád sladká vína, není pozdní sběr rozhodně zárukou, že si vybere víno s vyšším obsahem zbytkového cukru,“ vyvrací tradiční mýtus Tomáš Brůha, trojnásobný vítěz Mistrovství sommelierů České republiky.

První rada – víc informací

Při výběru dobrého vína rozhoduje pochopitelně jeho jakost. Čím je víno kvalitnější, tím je odrůdově „čistší“ a na láhvi o něm najdete mnohem více informací. Zjednodušeně platí, že čím obecnější je popisek na etiketě, tím nižší kvalitu vína můžete očekávat. Naopak jsou-li informace takřka vyčerpávající, vězte, že vínu, které držíte v ruce, byla věnována adekvátní pozornost.

Vína vonící domovinou – zemská vína

Podmínkou pro uznání českého či moravského zemského vína je regionální původ vína, čili Čechy nebo Morava, a lze je míchat z více druhů. Zde už etiketa může obsahovat informace o cukernatosti i o odrůdách, ovšem každá z nich musí být ve víně zastoupena alespoň z 15 %.

TIP: Habánské sklepy Zweigeltrebe 2011 pozdní sběr barrique

Červené víno dozrávající v dubových, barikových sudech vyniká svou vyšší rubínovou barvou, elegantní ovocnou vůní s patrnou stopou dubového sudu. V pozadí je možné objevit tóny koření, višní a karamelu. Chuť je bohatá, elegantní, ovocně kořenitého charakteru s delším závěrem s náznaky kouře, sladkého dřeva a koření. V roce 2014 toto víno zvítězilo v kategorii červených vín na prestižní francouzské soutěži Vinalies Internationales. Možno zakoupit na www.osobnivinoteka.cz (cena 249 Kč).


Vyšší vinařská

Chceme-li pít kvalitnější víno, měli bychom tedy na lahvích hledat titul alespoň jakostní odrůdové víno, které musí obsahovat minimálně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na etiketě. To platí i pro cuvée, které je vyrobené maximálně ze tří tuzemských odrůd uznaných pro výrobu jakostního vína, z nichž jedna je zastoupena alespoň z 85 %, z jedné vinařské oblasti. Jakostní známkové víno je podobné, liší se jen tím, že může být vyrobeno z početnější směsi hroznů sklizených na jedné vinici. Mělo by si ale udržovat svou stálou kvalitu, chuť a složení napříč jednotlivými ročníky.

Podmět, přísudek, přívlastek

Víno přívlastkové, hodnocené už jako velmi kvalitní, zaručuje, že nebyla nikterak uměle navýšena cukernatost a bylo vyrobeno výhradně z odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize, a to z 85 %. Řadíme sem např. vína kabinetní, výběr z hroznů a pozdní sběr atd.

Barrique – víno zrající v dubovém sudu

Chcete-li svým hostům nabídnout skutečnou specialitu, vyzkoušejte víno barrique. Takové víno zrálo v novém 225litrovém dubovém sudu minimálně po dobu tří měsíců a absorbovalo do sebe to nejlepší z použitého dřeva. Výjimkou nejsou tóny vanilky, oříšků a dalších chutí a vůní – vše záleží na původu dubového dřeva. Vyznačuje se zjemněnou zakulacenou chutí a intenzivnější barvou, takže potěší nejen chuťové pohárky, ale i váš zrak.