Kuchyňský odpad lze i drtit

Kuchyňské drtiče odpadků se k nám dostávají jen pomalu. Zatímco v USA jsou prakticky nedílnou součástí kuchyně, v Čechách je má jen málokdo. Má to mnoho důvodů.

Je to hodně šikovný pomocník – prostě nasypete slupky od brambor, okrájené zbytky zeleniny, masa, prostě všechen biologický odpad z kuchyně do dřezu a v odpadu je elektrický drtič, který vše namele na miniaturní kousky a pošle to do odpadního potrubí.

Několik háčků

Takový kuchyňský drtič odpadu ale není jen tak jednoduchá věc. Nemůže si ho dát každý. V Česku je například prakticky (i když ne výslovně) zakázán, pokud jste napojeni na veřejnou kanalizaci. Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích říká, že do kanalizace můžete vypouštět vodu jen mírně znečištěnou a s minimálním podílem pevného odpadu. Norma pro toto množství je u drtiče výrazně překračována. I tak ale drtiče ukazují přesvědčivá povolení. Bohužel realita výstupní odpadní vody bývá výrazně jiná, než je v laboratorních testech. Proto bychom je měli používat především jen tam, kde kanalizace končí v jímkách, septicích nebo domácích čistírnách vod.

Druhý háček je v tom, že dřez musí mít výtokový otvor většího průměru, než je u nás obvyklé – většinou 89 nebo 92 mm. Samotný drtič není nijak malé zařízení. Počítejte s tím, že na výšku vám zabere určitě 40 cm a na šířku tak 20. A to do toho nejsou započítány hadice a odpady. Třeba za drtičem musí být sifon, aby vám nešel do dřezu zápach.

Také je třeba si uvědomit, že jde o elektrické zařízení, které má připojení na zásuvku. Drtiče navíc využívají samostatného přívodu studené vody, která je automaticky spouštěna se sepnutím přístroje.

Jak pracují

Když už jsme si řekli, že drtiče potřebují studenou vodu, patrně se začnete divit, proč ne teplou. Je to proto, že voda způsobí ztuhnutí tuků a jejich nabalení na nadrcené částice. Zabrání se tím usazování mastnoty v přístroji a potrubí. Stejně tak se pak i drtiče čistí. Nasype se do nich několik kostek ledu a nasype sůl a nechají se chvíli běžet. Pak se propláchnou studenou vodou.

Drtič je rotační stroj, což také určuje jeho použití. Nesmíte tam například vhazovat zbytky vláknité zeleniny. Například v řapíkatém celeru jsou dlouhá a pevná vlákna, která se namotají na rotor a zničí ho.

Zásadní nevýhodou drtičů je jejich hlučnost. Ta se pohybuje různě – od 70 dB u levných modelů až k 50 dB. K pořizovací ceně, která není nijak nízká (od 3000 do 20 000 Kč), musíte připočítat spotřebu vody (denně do 10 l) a elektřiny (asi jako 100 Wh/den).

Titulní foto: Shutterstock