Děti se s děním v kuchyni seznamují prakticky od chvíle, kdy o to projeví zájem. To může být klidně už od 12. měsíce věku, kdy ze šuplíků vytahují kelímky a naběračky a kochají se jimi podstatně více než důmyslně vyrobenými pedagogickými hračkami za spoustu peněz. Ve dvou letech se už často dožadují, aby mohly míchat těsto, rozbít vajíčko a vykrajovat. Začátky jsou neodlučně spojeny s napatlaným těstem ve vlasech a moukou po celé kuchyni, což ještě není tak hrozné, protože smeták a vanu doma máte. Větší starostí je, aby si ratolest v kuchyni neublížila... a v neposlední řadě bychom také rádi z té upatlané hroudy ingrediencí vyrobili alespoň jeden plech reprezentativního cukroví.

Takže jdeme na to. Dítko musíme nejprve někam bezpečně umístit, aby dosáhlo na stůl či linku, ale přitom nespadlo a nenapadlo ho odběhnout k rozpálené troubě. Přesně za tímto účelem se vyrábí tzv. učící věž. Je to šikovná vyvýšená stolička s nastavitelnou podlážkou a zarážkami, které dítě chrání před vypadnutím. V podstatě taková malá dřevěná klícka pro neposedné opičky. Větším dětem postačí stabilní schůdky.

  • Dbejte na to, aby dítě ze své pozice nedosáhlo na žádný elektrický spotřebič nebo na horkou plotnu. Z dosahu odkliďte ostré i drobné předměty, včetně oříšků, které by mohlo vdechnout. Nikdy dítě nenechávejte v kuchyni bez dozoru.
  • Každou naváženou ingredienci přesypte do hrnečku a nechte dítě, ať ji z něj vysype do mísy nebo na vál. Klidně ho nechte rozklepnout i vajíčko, jen vždycky raději nejprve do misky, ne přímo k dalším ingrediencím. Počítejte spolu. Jedno vejce, dvě, tři...

Možná jste právě v období "já sám/já sama". V tom případě je těžké něco vyrábět společně a přimět dítě, aby válelo a vykrajovalo přesně podle vašich pokynů a dovolilo vám mu s tím pomoci. Malí kuchaři a kuchařinky se můžou i dost vztekat, když se jim nedaří ukořistit těsto jen pro sebe a nerušeně patlat podle svého. Za těchto okolností je lepší dát dítěti vlastní prkénko a malý váleček, ukrojit mu kousek těsta a nechat ho, ať si tvoří, jak umí. S tím kouskem těsta se rovnou rozlučte - část ho spadne na zem, část dítko zkonzumuje zasyrova a ze zbytku nakonec bude několik neforemných hromádek, které nicméně můžete vstrčit do trouby a upéct tak, jak jsou. Dítko z nich bude mít ohromnou radost, protože jde o jeho vlastní výtvor, a vy si během jeho tvoření stihnete z té hlavní dávky těsta sami v klidu vykrájet, co potřebujete.

Stejnou metodu můžete uplatnit i při zdobení upečeného cukroví, což pro rodiče představuje další kritickou etapu pečení. Pro dítě je ovšem tou nejzábavnější. Naštěstí čím je dítko mladší, tím kratší dobu udrží pozornost, takže ve fázi zdobení už možná začne vyhledávat jiné aktivity. Využijte toho, že nejmenší děti považují za zábavu i hrátky se smetáčkem a lopatkou, a neváhejte je zapojit i do úklidu té nadělané spouště.