Štědrovečerní tabule v dobách minulých a dnes

Štědrovečerní tabule

Autor:

Štědrovečerní večeře je v našich krajích zřejmě nejslavnostnější večeří v celém roce. Za tradiční menu považujeme kapra a bramborový salát, tato tradice je však kupodivu poměrně mladá.

Kapři se v českých a moravských rybnících chovali už od středověku, jako vánoční chod se ale začali objevovat na svátečních stolech teprve v 19. století, a navíc si ho tehdy mohla dovolit jen bohatší vrstva. Dostupným se stal až v období po první světové válce, kdy bylo jiného masa naopak nedostatek. Zpočátku se kapr připravoval na černo (ve sladké omáčce z povidel, strouhaného perníku, mandlí, rozinek a černého piva) nebo na modro (v bílém víně či zředěném octě s kořenovou zeleninou), později ale převládla verze Magdaleny Dobromily Rettigové. Ta smaženého kapra v trojobalu převzala z rakouské tradice a podle jejího receptu ho připravujeme dodnes.

Bramborový salát se oproti tomu dostal na štědrovečerní tabuli až po druhé světové válce. Jeho původ není jasný - do našich zemí se zřejmě rozšířil z Rakouska-Uherska, ale některé stopy vedou i do Ruska. V každém případě se dá říct, že kapr s bramborovým salátem nepatří mezi staročeská tradiční jídla. Pokud vám tedy tato kombinace nejede a na Štědrý večer si raději dáte řízky se šťouchanými brambory, nemusíte mít z toho výčitky svědomí.

Štědrovečerní tabule
Konzumace hrachové polévky měla přinést v novém roce hojnost.

Autor:

Jaké pokrmy se tedy tradičně jedly v našich zemích za dávných časů? Štědrovečerní tabule bývala bohatá, hospodáři se snažili být o Vánocích pohostinnější a štědřejší jak ke své rodině, tak ke zvířatům. Ve výběru pokrmů se odrážely jak církevní předpisy, tak pohanské pověry. Například pro zaručení hojnosti v nadcházejícím roce muselo být na stole něco, čeho je "hodně", tedy převážně luštěniny a kroupy - nejznámějším chodem tohoto druhu je černý kuba. Oplatkou s česnekem a medem se odháněly zlé síly, pecen chleba nebo vánočka na rohu stolu pak měly být poctou Ježíši Kristu. Aspoň podle církve. Existuje totiž také domněnka, že chléb byl ve skutečnosti určen pro domácí bůžky.

Štědrovečerní tabule
Viděli jste někdy zlaté prasátko?

Autor:

Dle církevního nařízení se na Štědrý večer nesmělo jíst maso, křesťané se dokonce zcela postili až do chvíle, kdy se na obloze objevila první hvězda. Vidina zlatého prasátka má ale původ jinde a kupodivu ani nesloužila jen jako motivace pro děti, aby snáze dodržely půst. Symbol zlatého prasete měl význam už v pohanských časech a představoval prosperitu a hojnost. Jinými slovy, pokud na Štědrý den vydržíte až do večeře nejíst, v příštím roce se vám bude dařit ve finančních záležitostech.

A na závěr ještě jedna zajímavost: zvyk obdarovávat na Štědrý večer své blízké popsal už písmák Jan z Holešova na začátku 15. století. Lidé si podle něho předávali „příjemné a vybrané věci“. Písmák zároveň kritizoval, že tak nečiní na památku narození Ježíše Krista, ale z víry, že budou mít po celý rok štěstí. Církvi se nakonec podařilo uvést tuto pohanskou pověru v zapomnění, takže dneska dárky nosí Ježíšek. Ať tak či onak, Štědrý večer má být opravdu štědrý ve všech ohledech. To je asi ta nejdůležitější tradice, která se zachovala od pradávných časů až dodnes.

Komentáře

Načítám komentáře...