Musíme si však přiznat, že nás doba přeci jen zhýčkala, a ani vaření na kamnech už není, co bývalo. Při přípravě jídel jsme například zvyklí regulovat teplotu, což lze v případě klasických kamen praktikovat jen omezením či přidáváním paliva. Navíc už nespíme v přístavku společně s hospodářskými zvířaty, jejichž srst v zimě příjemně hřeje, a vyžadujeme topení ve všech místnostech domu. Obyčejná kamna, jež vytopí jen kuchyni, jsou proto spíš jen doplňkovým topným tělesem, které dělá parádu rustikálnímu interiéru.

Pokud chceme zabít nikoli dvě, ale rovnou tři mouchy jednou ranou, měli bychom zvolit sporák na tuhá paliva s troubou a výměníkem. Takový sporák rozvede teplo do radiátorů po celém domě, můžete na něm vařit i péct, a navíc dodá vaší kuchyni žádoucí starobylý ráz.

Jak bude váš sporák na tuhá paliva vypadat a zda bude mít třeba sklokeramickou desku, nebo prosklené topeniště, záleží čistě na vašem vkusu a finančních možnostech. My jenom zmíníme možné funkce, které vám mohou ulehčit a zpříjemnit život: praktické třeba je, jsou-li dvířka trouby opatřena teploměrem. Teplota plotny při vaření a pečení se u nových kamen nastavuje nejen množstvím paliva, ale také otočnou růžicí regulující přívod vzduchu. Výhodou jsou dva rošty v topeništi - v létě tak můžete topit jen na horním, čímž zamezíte šíření nesnesitelného tepla po kuchyni a ušetříte palivo. Další vychytávkou může být lišta k sušení utěrek.

Ve sporácích na pevná paliva se obvykle topí dřevem, briketami nebo hnědým uhlím - v tomto ohledu bychom se vždy měli řídit instrukcemi výrobce a nedávat do topeniště nic, co tam nepatří. Stejně tak je třeba před koupí zkonzultovat s prodejcem technické aspekty konstrukce a parametry kouřovodu.