Zajímavostí je, že velikonoční nádivkou se vlastně původně nic nenadívalo. Podávala se o Bílé sobotě jako sytější pokrm po období půstu. Pro kuře si naši předkové nemohli zajít do supermarketu v kteroukoli roční dobu, o velikonočních svátcích se obvykle kuřátka sotva vylíhla a běhala po dvoře spíš jako dekorace než coby součást tradičního menu. Maso se ostatně beztak připravovalo až v neděli.

Nádivce se v mnoha krajích ani neříkalo nádivka, nýbrž sekanice, velikonoční buchta, snítek nebo hlavička. Poslední název je odvozen od telecí hlavy, jejíž maso sloužilo jako základní ingredience.

Telecí hlavu už dnes do nádivky použije málokdo. Nahradilo ji uzené, které si dopředu uvaříme a nakrájíme na kostky. Různé recepty uvádějí různá množství.

Základní recept může vypadat takto:

600 g uzeného, 8 starších rohlíků nebo housek, 6 vajec, dvě hrsti spařených a nasekaných listů mladých kopřiv, 100 ml plnotučného mléka nebo smetany, hrst sekané petrželky, 1 stroužek česneku, muškátový oříšek, pepř, sůl

  • Nádivka by neměla být příliš rozbředlá - za tímto účelem musíme použít skutečně den až dva dny staré pečivo, které se tak nerozmočí jako čerstvé.
  • Jemné a nadýchané konzistence docílíte tím, že bílky oddělíte od žloutků a ušleháte z nich tuhý sníh, který budete do směsi postupně přidávat.
  • Kopřivy lze nahradit lístky čerstvého špenátu. Do nádivky lze pro zpestření přidat také medvědí česnek nebo pažitku.
  • Pokud nádivku připravujete bez masa, její chuť zvýrazníte nadrobno nakrájenou cibulkou a větším množstvím česneku.
  • Nádivka se obvykle peče ve vymazaném a vysypaném pekáčku nebo v zapékací misce. Klidně ji ale můžete pro změnu upéct i ve formě na beránka nebo na muffiny.
  • Jestliže budete nádivkou nadívat kuře, počítejte s delší dobou pečení. Kuře pečte nebo grilujte pomalu aspoň dvě hodiny. Nadívané maso se propéká pomaleji, ale zato do něj nasáknou všechny chutě a vůně nádivky, bude křehké a chuťově vynikající.