Nejhůře jsou na tom rohlíky, housky, ciabatty a kaiserky. Ty bychom měli kupovat jen v takovém množství, které opravdu ten den hodláme sníst. V ideálním případě bychom tedy měli skladovat jen bochník chleba, který zpravidla v jediném dni celý nezkonzumujeme.

Pokud pečivo ztvrdne, můžeme ho ještě namlít na strouhanku. Horší je, když začne plesnivět. Riziko plesnivění hrozí zejména v případě, že pečivo skladujeme v mikrotenových sáčcích, igelitu nebo v lednici. Jakmile se na chlebu objeví malé bílé skvrny a není to mouka, potravina je celá znehodnocena, protože může obsahovat plísňové výtrusy, které pouhým okem ani nevidíme.

Chléb vydrží několik dní chutný, když ho zabalíme do pláténka nebo čisté utěrky a uložíme do tmavé spíže. K šetrnému uskladnění chleba slouží také chlebníky. Ideální je dřevěný, ale vhodné mohou být i chlebníky z kvalitního plastu nebo nerezu, které mají větrací otvory, aby se v nich nedržela vlhkost.

Čím dál více se u nás prosazují také látkové sáčky, které slouží jako ekologická alternativa k sáčkům mikrotenovým. Najdete mezi nimi i pytlíky speciálně určené pro skladování pečiva. Díky tomu, že se dá jejich otvor stáhnout a zcela uzavřít, chléb v nich vydrží čerstvý a chutný déle, než když ho zabalíte do utěrky.

V neposlední řadě je však třeba věnovat pozornost i tomu, jaký chléb to vlastně kupujeme a jak byl skladován v obchodě. V krájeném chlebu v igelitovém balení může začít bujet plíseň ještě předtím, než ho koupíme. Delší trvanlivost bude mít pečivo obsahující žitnou mouku, chleba kváskový a obecně výrobky, které koupíte přímo z místní pekárny či na farmářských trzích. O nich totiž víte, že nebyly přepravovány ke konečnému prodejci kdovíjakým způsobem. Pečivo byste si domů měli odnášet v papírovém sáčku, nikoli v igelitu, a před dalším uskladněním počkat, až zcela vychladne. Pokud pečivo mrazíte, nikdy ho nedávejte do mrazáku ještě teplé, mohlo by zplesnivět.