Ryba bývala už od středověku postním jídlem, ale dovolit si ji mohly jen bohatší vrstvy. Kromě ryb se v období půstu konzumovali i další vodní živočichové, povolen byl dokonce i ocas bobra, který svou strukturou rybu připomínal. Mezi prostým lidem se křesťanství prosazovalo obtížněji a pozvolna. Na venkově dlouho převládala tradice pohanská, která se s křesťanskými prvky postupně smísila.
Černý kuba
Staročeské štědrovečerní chody se připravovaly v souladu s pohanskou symbolikou: věřilo se, že pokud je večeře před prvním vánočním svátkem opravdu štědrá, jejím konzumentům bude v nadcházejícím roce zajištěna hojnost. Kroupy v černém kubovi a hrách v pučálce symbolizovaly sypající se peníze. Luštěniny či kroupy tedy na štědrovečerním stole nesměly chybět. Pecen chleba měl uctít domácí bůžky, jedno místo u stolu se prostřelo navíc pro nečekaného hosta či žebráka.
Nechyběly ani sladkosti; tradičně se podávaly oplatky polévané medem, který měl strávníkům přinést sílu a zdraví. Oblíbeným vánočním dezertem bývala takzvaná muzika, kterou tvořilo rozvařené a prolisované sušené ovoce, které se zahustilo povidly nebo perníkem. Tradice pečení perníku u nás sahá až do 14. století; zajímavostí je, že už tehdy se těsto vtlačovalo do formiček různých tvarů a sladilo se medem.