Kapary: Lahodná poupata středomořského keře

Kapary

Autor: Shutterstock.com

Dopřáváme si je při zvláštních příležitostech, zdobíme jimi silvestrovské chlebíčky, známe je i jako náplň v olivách. Kapary patří k dražším pochoutkám a jejich chuť se liší podle jejich velikosti i místa původu.

Není bez zajímavosti, že kapary pocházejí z trnitého keříku, který se plazí po středomořských skalách a rozrůstá se nehostinnými místy jako ten nejhorší plevel. Kapara trnitá není zrovna atraktivní rostlinou do zahrady. A přesto někoho napadlo otrhat její nerozvinutá poupata a naložit je do slaného či octového nálevu. Zrodila se delikatesa, kterou bylináři doporučují jako předkrm pro povzbuzení chuti k jídlu už od středověku.

Kapary

Autor: Shutterstock.com

Poupata kapary jsou sama o sobě hořká, teprve nálev jim dodává tu správnou chuť. Ta se nicméně v různých středomořských krajích liší: na Kypru bývají kapary velmi slané, na Maltě výrazně jemnější, v Tunisku budou pálit. Obecně ale platí, čím menší poupata se naloží, tím lepší výslednou chuť budou mít, což se také odrazí na vyšší ceně.

V obchodech se dnes můžete setkat i s nakládanými plody. Chuťově nejsou tolik výrazné, ale někomu to tak vyhovuje. Plůdky v kuchyni využijeme podobně jako nakládané okurčičky nebo olivy.

Kapary

Autor: Shutterstock.com

Pokud byste chtěli kaparu pěstovat doma, budete potřebovat lehký, propustný substrát se zásaditou reakcí a chladnější místo pro zimování, kde ale přímo nemrzne. Ideální je prosvětlená zimní zahrada nebo skleník s teplotami mezi 5-10 °C. Přes léto bude keříku nejlépe na čerstvém vzduchu, můžete ho vystrčit na balkon nebo terasu. Kapara dobře snáší sucho a nevyžaduje živiny, postačí jí chudá půda bez hnojení.

Komentáře

Načítám komentáře...