Pohádky o narození Ježíška se lidstvo asi nikdy nevzdá. A proč by mělo, když tento biblický příběh je příběhem o lásce, pokoře, o narození a štědrosti. Všichni se k němu o Vánocích rádi vracíme, vystřihujeme, stavíme nebo lepíme figurky. Současný betlém může mít neomezené množství podob, od skleněné, keramické, kovové nebo dřevěné, může působit historizujícím dojmem, okouzlit výtvarným pojetím i působit nadčasovým designem. Do našich domácností se dostával pozvolna, trvalo dlouhý čas, než se objevil i v těch nejchudších rodinách, ale protože v našich životech má své místo, usídlil se nakonec velmi pevně. Prvním předobrazem jesliček v klasické podobě bylo pravděpodobně vystoupení Františka z Assisi na hoře Greccio v roce 1223, kde četl půlnoční mši. O dvě století později sestavil sv. Kajetán z Threim (1480 - 1547) poprvé prostorovou scenérii, která líčila událost zrození Ježíše. Od té doby se postupně začal prosazovat zvyk vystavovat jesličky v kostelech - nezapomeňme, že doba nebývala vždy nakloněná jen krásným zážitkům, a tady se jeden nabízel. Lidé cestou za betlémem nacházeli často i svou pravidelnou cestu do kostela. Víte, kdo se nejvíce zasloužil o rozvoj lidového betlémářství? Josef II., který vystavování jesliček v kostelech zakázal. Jak zareagoval prostý lid? Začal si je vyrábět sám. Nejvíce se lidová tvorba betlémů rozmohla v místech, kde se lidem žilo obzvlášť těžko. Podkrušnohoří, Českomoravská Vysočina, severovýchodní Čechy, Příbramsko. Pohádka o Ježíškovi, který se narodil ve chlévě, dokázala i ty nejchudší utěšit, vnést krásu do jejich příbytků a dát naději, že i jim jednou bude lépe. Některé cesty k betlému: Muzeum betlémů na Karlštejněcolor= gray> je v prostorách bývalé fary. Majitelem muzea je nadšený sběratel a znalec betlémů, který expozici pravidelně obměňuje a doplňuje. V podkroví fary se mu podařilo realizovat svůj dávný sen a nainstalovat největší český pohyblivý betlém. Zhruba půl metru vysoké postavy se pohybují po kolejnici a kromě netradiční podívané nabízejí i zajímavý dokumentární záběr - součástí betléma jsou i postavy všech českých králů, až po prvního prezidenta, T.G. Masaryka. Skanzen lidových staveb v Přerově nad Labemcolor= gray> nabízí vánoční atmosféru v tradičním duchu. Soubor historicky vzácných staveb bývá o adventních víkendech oživen ukázkami lidových řemesel. Pohled na prostě zdobené vánoční stromky a jednoduché, s láskou vyřezávané betlémy dýchá podstatně jinou atmosférou, než nazdobené hypermarkety. Betlém na návsi v Kryštofově údolícolor= gray> na Turnovsku pochází z rukou (a motorové pily) malíře Josefa Jíry. Charakteristické rysy postav, které známe z jeho obrazů, najednou dostaly třetí rozměr. Duchovní velikost díla je dalším rozměrem, který mu umělec vtiskl. Kryštofovo údolí bude letos tento unikát vystavovat již podruhé. Slavnostní vernisáže se dočkal nyní i betlém přímo v Jírově sídle, v Malé skálecolor=gray>. I tady letos po celý podzim intenzivně pracoval na plastickém zobrazení nejkrásnější pohádky o lidské lásce. Kostel Panny Marie Andělskécolor= gray>, přiléhající ke klášteru kapucínů v těsném sousedství pražské Lorety láká až do Tří Králů návštěvníky svým přes 200 let starým betlémem, jehož postavy jsou v životní velikosti. Nejoblíbenějším lákadlem pro děti je ovečka, která kýváním poděkuje za vhozený peníz. Kostel sv. Václava na Strossmayerově náměstícolor=gray> v Praze mívá o každých Vánocích netradiční výstavku z betlémů, jejichž postavičky jsou v národních lidových krojích. Viděli jste někdy poutníky z Valašska, Lašska nebo Domažlicka? Svatá Hora v Příbrami a také místní hornické muzeumcolor= gray> pravidelně chystají expozici betlémů. Příbramsko má k betlémům zvlášť blízký vztah, protože právě odtud, z chudých havířských rodin, vycházely jedny z nejhodnotnějších a nejvzácnějších scenérií. Příbramské betlémy jsou vzácné už tím, že vznikaly skutečně ze srdce a jen pro potřebu vlastní rodiny, nerozmohlo se zde téměř průmyslové vyrábění zaměnitelných figurek, jako např. v severních Čechách. Každý betlém je tak dokonale individuální, často navíc charakteristický zdobením krajiny drceným galenitem. Místní starosta Spolku příbramských betlémářů se dokonce dosud zabývá stavěním betlémů do skořápek od ořechů - kokosových, vlašských, ale i lískových (!). Kostel u sv. Matěje v Praze 6color=gray>, původní místo tzv. matějských poutí, je vyhlášený svým unikátním perníkovým betlémem. Pro každý rok se figurky pečou znovu, a protože jeho autorkou je profesionální výtvarnice, je tento voňavý betlém doslova k nakousnutí. Třebechovice pod Orebemcolor=gray> si necháme nakonec. Kdo největší pohyblivý dřevěný betlém ještě nezná, měl by si letos udělat čas a do Třebechovic zajet. I když je tento betlém notoricky známým pojmem, stojí za vidění na vlastní oči. -OS-