Otec Mahuleny Bočanové byl architekt, a i když se dcera profesně nepotatila, styl domu ukazuje, že zde možná jablko přece jen nepadlo daleko od stromu. „Já jsem si jen jednoduše nakreslila, co bych chtěla, a projektantka zpracovala projekt,“ vysvětluje paní Mahulena. „Tenhle dům je vlastně můj pocit, pochopila jsem, že musím začít znova od začátku. Chtěla jsem velký světlý prostor a výhled ven.“ Znaky, které se v domě všude opakují, jsou čtvercová okna a dveře v obvodových stěnách, v interiéru naopak dveře téměř nejsou. „Dveře a okna do čtverce, všude ostré hrany - táta miloval čtverce a čisté linie, to asi jsou geny. A také ty jednoduché betonové schody a čisto a ne moc nábytku…“

ČTĚTE TAKÉ:

Jde o nízkoenergetický dům, stavba byla zahájena v září loňského roku, kolaudace a předání domu se uskutečnilo 2.11.2012. Dům byl postaven rychle, určité problémy byly pouze při zakládání domu. „Je tu vysoká spodní voda, bylo proto nutné ji ze základů odčerpávat,“ říká kamarádka a současně sousedka a designérka interiéru Ivana Peterková a pokračuje: „Také musel být použit kvalitní rychle tuhnoucí beton odolný proti vodě.“ Dům je projektován jako nízkoenergetický, jako stavební materiál byl proto použit Ytong s výplní, tepelnou izolaci tvoří 8 cm silný polystyren. Dům má zdroj užitkové vody, která je využívána všude, kde je to možné. Teplo zajišťuje tepelné čerpadlo systému voda/vzduch.

Zařízení interiéru je společným dílem paní Mahuleny a designérky Ivany Peterkové: „Jsme zároveň přátelé i sousedé, interiéry se zabývám asi 12 let, práce je mi koníčkem. S Majdou si hodně rozumíme, je to až neuvěřitelné. Na Majdě se mi líbí, že ví, co chce, a vše poskládá do příjemného celku.“ Paní Mahulena na domě nešetřila, investovala však rozvážně tam, kde to považuje za praktické. „Drahá byla okna a dřevěná podlaha, ale myslím si, že na nich by se nemělo šetřit.“ Centrem domu je velký obytný prostor, jemuž je věnováno téměř celé přízemí. Je otevřený do střechy, přiznaný krov mu dodává neopakovatelnou atmosféru. „Sbírám anděly, zatím jsou tu jen tři, ale chtěla bych zavěsit jednoho velkého pod trám uprostřed obytného prostoru, aby nás hlídal.“

Prostoru dominuje obrovská postel, umístěná zhruba uprostřed. „To je moje postel, i když mám nahoře ještě ložnici, takovou jistotu, kdybych chtěla mít soukromí. Ale jinak budu spát tady dole, abych měla přehled, Marinka bude spát nahoře ve svém pokojíčku. Ta postel má skoro 3 x 3 metry, matrace je dělaná speciálně na zakázku, což bylo dost složité, ale podařilo se. A když přijdou Marince kamarádky, tak se tam vyspí i šest dětí. Nahoře máme ještě dva pokoje, abychom se každá mohla zavřít, když budeme chtít.“ Odpočinková a kuchyňská část celého prostoru je od obývacího pokoje oddělena opticky nestejně vysokou podlahou a několika stupni. „Sedačku mám se speciálním textilním potahem, na kterém nezůstávají skvrny ani po limonádě – z vody se stanou kuličky, které se jen smetou, ani po špinavých botách – vybrala jsem ji kvůli Marince,“ říká paní Mahulena a dodává: „Ještě sem plánuji krb, chtěla bych prosklený ze tří stran. A na jaře budeme dělat zahradu a bazén.“

Podklady pro stavbu a realizace stavby na klíč: Miroslav Peterka, LINEA CZB, s. r. o.

Odborný projekt: Ing. Vladislava Kosková

Bytový design: Ivana Peterková