Pokud se nezmění systém podpory, nelze očekávat oživení na trhu se zemědělskou půdou, řekl předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v rámci nového programu dotuje úroky z úvěrů, které si zemědělci na koupi pozemků vezmou u hypotečních bank. Zemědělci mají podle GE Capital Bank o úvěry zájem, který nadále poroste.

Systém podle Jirovského vázne na velké administrativní náročnosti a podmínkách bank. Podle údajů fondu požádalo o podporu od 20. února, kdy byl program Půda spuštěn, 36 zájemců. Výměra nakupované půdy u schválených žádostí se blíží 1000 hektarů.

Program je určitě potřebný, ale je nutné systém přepracovat, míní Jirovský. "Je potřeba pracovat hlavně s bankami, protože jejich podmínky se nám nedaří naplňovat," dodal.

Administrativní náročnost připouští i produktový manažer pro zemědělské subjekty GECB Martin Jarolím. Jedním z hlavních důvodů je ale podle něj roztříštěnost vlastnictví půdy. Zúčastněné banky hodlají s fondem zkušenosti z programu vyhodnotit. Nyní se ale žádná zásadní změna nepřipravuje, uvedl Jarolím. "Podmínky nejsou náročnější, než u jiných druhů podpor," doplnil mluvčí PGRLF Tomáš Vyšohlíd.

Zájem zemědělců o koupi půdy je velký a podle Jirovského by rolníci chtěli koupit několik set tisíc hektarů během nejbližších let. Částka půl miliardy korun, která je zatím na dotace vyčleněna, stačí asi na 50 až 60 tisíc hektarů. Stabilizování zemědělců na půdě tak, aby se míra vlastnictví obhospodařovaných pozemků přiblížila úrovni obvyklé v EU, si ale vyžádá desítky let a mnoho desítek miliard korun, uvedl Jirovský.

Domácí rolníci hospodaří z 90 procent na pronajaté půdě, zatímco v EU je tento podíl asi 50 procent. Podle ministerstva zemědělství farmáři nakupovali nestátní půdu v předchozích letech minimálně, protože neměli dostatek peněz.

Podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky banky půjčují podnikům, u nichž mají záruku nebo s nimi dlouhodobě spolupracují. Zemědělských podniků, které jsou obtížně solventní nebo mají nelikvidní majetek, je ale hodně. Ztěžuje to pak jejich přístup k úvěrům, dodal.

Při nákupu zemědělské půdy jsou také problémy s vyjasněním majetkových vztahů. Zemědělec například kupuje obhospodařované pole a půl roku mu trvá, než vše připraví, protože pozemek má pět dědiců, řekl tajemník komory. Půdu podle něj nadále vykupují zahraniční osoby, jejichž zájem je velký. Zemědělské pozemky jsou v Česku relativně levné, například v Německu stojí až desetkrát více.

"Jsme rádi, že podpora existuje, ale zatím se to moc nerozběhlo, protože půda se příliš neprodává," soudí předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.

Na podpoře trhu s půdou spolupracuje s PGRLF Česká spořitelna, GE Capital Bank a Komerční banka. Zemědělský půdní fond Česka činí asi 4,2 milionu hektarů. Mezi lety 1993 až 2000 se prodalo jen 1,6 procenta z jeho celkové výměry. Ministerstvo zemědělství již dříve vyjádřilo očekávání, že prodej půdy by mohl stoupnout ze současných 0,2 procenta přibližně na dvě procenta půdního fondu ročně. -čtk-