Rychlostní komunikace R52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem na Břeclavsku by se mohla začít stavět v roce 2007. Z rakouské strany v protějším směru od Vídně k Mikulovu pak začnou budovat dálnici A5 ještě o rok dříve. Vyplývá to ze závěrů jednání náměstka ministra dopravy Jiřího Kubínka s jeho rakouským protějškem Arnoldem Schieferem v Mikulově. O koordinaci staveb se nyní bude jednat pravidelně po dvou měsících.

Obě strany se shodují v tom, že spojení tohoto typu je potřebné, i když není zatím definitivně určeno financování staveb. Z Brna do Pohořelic je komunikace dokončena, na hranice pak chybí zhruba 20 kilometrů. "Posouzení stavby na životní prostředí bude hotovo do dvou týdnů," uvedl Kubínek s tím, že poté následují tři měsíce veřejného projednávání. Pokud se nevyskytnou komplikace, očekává Jihomoravský kraj jednání o územním plánu do konce roku 2005.

Proti stavbě však protestují ekologové, kteří požadují širokou mezinárodní diskusi. Preferují přitom propojení Brna s Vídní spíše přes dálnici D2 na Bratislavu. "Komplikovaná je zejména trasa přes Mušovská jezera, která bude muset brát ohledy na výškové vedení trasy," připustil náměstek jihomoravského hejtmana Václav Horák. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Petra Laušmana je o termínech dokončení komunikace zatím předčasné mluvit. Zatím je na programu projednávání územního plánu. "Stavby tohoto typu se staví tři až čtyři roky," uvedl s tím, že dosud není určen ani objem financování. Lze však předpokládat i čerpání prostředků z EU. "Dvaaosmdesát kilometrů dálnice přijde asi na 50 miliard korun," doplnil Laušman.

Rakouská strana má před sebou 67 kilometrů a první část dálnice A5 z Vídně se začne stavět už příští rok. V prvním úseku odhaduje náklady stavby asi na 500 milionů eur (15 miliard Kč), v dalším pak zhruba na 60 milionů eur (1,8 miliardy Kč). "Část lze financovat půjčkami z EIB, část také z elektronického mýtného," upozornil Schiefer. Existuje i pracovní studie na privátní financování, takzvaný PPP model.

Obdobná situace je i s plánovaným spojení jižních Čech, tedy komunikací R3 a S10. Na české straně se projednává i v tomto případě posouzení stavby na životní prostředí, rakouská má zase určité problémy s ekology v úseku mezi Lincem a českými státními hranicemi. Se zahájením stavby se nicméně seriózně počítá v roce 2009 a s dokončením o tři roky později. "Od Tábora na jih lze nyní počítat se zahájením v některých úsecích i letos, závisí to však na investicích," připomněl Laušman.

Podle nedávného průzkumu rakouských motoristických klubů ÖAMTC a ARBÖ je většina rakouských řidičů pro výstavbu dálnic k ČR i Slovensku. Výstavbu dálnice A5 k hraničnímu přechodu Drasenhofen a Mikulov za velmi důležitou označilo 67 procent rakouských řidičů. Jen osm procent dotazovaných si myslí, že tato dálnice není potřebná. Podobný názor zastávají motoristé i u dálnice A6, která spojí rakouskou dálniční síť se Slovenskem. -čtk-