Od 1. října příštího roku po dobu šesti let by se měly zvyšovat nájmy v bytech s regulovanou činží. Růst nájmů se v republice bude pohybovat od nuly do 18 procent za rok, nejvyšší nárůst bude v Praze. Uvedl to pro místní rozvoj Radko Martínek. Návrh zákona o nájemném chce Martínek do konce června předložit vládě, poté jej ještě musí schválit sněmovna. Majitelé domů s návrhem ministerstva nesouhlasí, protože ho považují za protiústavní. V průměru by nájmy měly růst o 9,3 procenta. Dosáhnout by měly do roku 2012 pěti procent tržní ceny bytu. V Praze 1 by se však měly zvýšit pouze do 3,2 procenta tržní ceny nemovitosti a v Praze 2 do čtyř procent tržní ceny. Ministerstvo argumentuje tím, že v těchto oblastech by vyšší růst byl sociálně neúnosný. Nejvyšší nárůst přitom čeká nájemce právě v Praze 1, kde by se činže měly do roku 2012 ročně zvýšit v průměru až o 17,8 procenta. Za byt 68 metrů čtverečních, který odpovídá I. a II. kategorii, by se tak nájem zvýšil ze současných 2520 Kč na přibližně 6730 Kč. Naopak v obci do 1999 obyvatel na Vysočině a ve Zlínském kraji by se nájmy neměly zvýšit proti současné hodnotě vůbec. Ministerstvo pro místní rozvoj na stránkách www.mmr.cz zveřejnilo kalkulátor výpočtu nájemného. Podle něho si lidé mohou po zadání bydliště, současného měsíčního nájemného a plochy bytu vypočítat, jaké nájemné budou příští rok platit. První zvýšení může být podle Martínka i dřív než příští rok v říjnu. Záležet bude na tom, kdy zákon schválí sněmovna, podotkl ministr. V roce 2012 by se již nájmy měly podle aktuálního návrhu určovat dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud by se strany nedohodly, rozhodl by o výši činže soud. Ten by také sám zjistil, jaké je místně obvyklé nájemné. Podle jednoho z dřívějších návrhů měly tuto činnost vykonávat obce. Majitelé návrh ministerstva považují za protiústavní, protože podle nich nerespektuje nález Ústavního soudu. Ten již dříve uvedl, že cenová regulace nesmí majitelům domů bránit v získání prostředků na běžné opravy nemovitosti a v dosahování přiměřeného zisku. Podle majitelů domů by se tak nájmy měly okamžitě zvýšit na úroveň, která pokryje alespoň běžné náklady na údržbu. Do roku 2010 by se pak nájmy měly zvýšit na tržní úroveň, která prý běžně v Evropě činí šest až sedm procent tržní ceny nemovitosti. Navrhovaný zákon zároveň řeší i přechody nájmů a vystěhování neplatičů. Při přechodu bytu na nového nájemce by smlouva měla trvat nejvýše pět let, poté by se nájem měl uzavřít na základě dohody. V případě přechodu nájmu v přímé linii, to znamená například z rodičů na děti, by i nadále měla nájemní smlouva zůstat na dobu neurčitou, řekl Martínek. Omezení smlouvy na pět let mělo být také při přechodu práv v případě výměny bytu. Ministerstvo od toho ale nakonec ustoupilo s tím, že nechce bránit bytovým výměnám. Nájemci, který by pět měsíců po sobě neplatil nájem, by mohl pronajímatel dát výpověď bez rozhodnutí soudu. Původně Martínek navrhoval tři měsíce, po politických jednáních lhůtu prodloužil. Nájemce se však poté bude moci k soudu odvolat. Stát pomůže podle Martínka lidem, kterým výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent čistých příjmů. Příspěvek bude řešit zákon o hmotné nouzi, který nyní připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ministerstvem místního rozvoje. Jaké náklady si tyto příspěvky vyžádají, Martínek v tuto chvíli neuvedl. Podle něj ale zatížení rozpočtu nebude dramatické. Problém regulace nájemného se týká zhruba 750.000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů. Soukromým majitelům patří kolem 300.000 bytů, ostatní byty vlastní obce. Co navrhuje MMR v zákonu o nájemném: - první růst nájmů: 1. října 2006 - průměrný roční nárůst: 9,3 procenta - rozpětí ročního růstu: 0 až 17,8 procenta - růst až do pěti procent tržní ceny bytu s výjimkou Prahy 1 (3,2 procenta) a Prahy 2 (čtyři procenta) - pokud výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent čistých příjmů domácnosti, mohou lidé zažádat o příspěvek na bydlení (řešeno v připravovaném zákonu o hmotné nouzi) - neplatiči nájmů: pokud nebudou platit pět měsíců po sobě, majitel může dát výpověď bez rozhodnutí soudu; nájemce se poté může odvolat k soudu - při přechodu práv k bytu platí dosavadní smlouva ještě pět let, poté bude záležet na dohodě obou stran; neplatí pro přímé příbuzné, u nich zůstává smlouva na dobu neurčitou Zdroj: ČTK