Regulované nájmy zřejmě začnou růst v říjnu 2006. Vláda ve středu schválila návrh zákona o nájemném, který předpokládá roční nárůst nájmů v průměru o 9,3 procenta po dobu šesti let. Od roku 2012 by měla výši činží určovat dohoda mezi pronajímatelem a nájemcem. Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) však vzápětí uvedl, že lidovci požadují zkrátit období na čtyři roky. Při rozhodování o návrhu zákona se tak zdrželi hlasování. V České republice se regulované nájemné vztahuje na zhruba tři čtvrtě milionu bytů, což je téměř pětina trvale obydlených obydlí. Soukromí majitelé vlastní asi 300.000 bytů, ostatní patří obcím. "Cílem je, kromě Prahy 1 a Prahy 2, dosažení pěti procent tržní ceny nájemného z tržního odhadu ceny bytů v jednotlivých obcích a městech," prohlásil ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD). K současnému návrhu však mají výhrady ministři za KDU-ČSL. "Chtěli bychom deregulaci urychlit a zkrátit období ze šesti let na čtyři roky s tím, že bude doprovázeno opatřením, která budou kompenzovat u sociálně slabých nájemníků výpadek, který budou muset platit ze svých příjmů," uvedl Šimonovský. Prostor pro kompromisní jednání bude podle něj v Poslanecké sněmovně. "Očekáváme další jednání. Chceme, aby návrh byl koaličním návrhem," doplnil. Dalším požadavkem lidovců je podle něj to, aby obdobím, po které budou činže nadále regulované, končilo období smluvních cen a aby nepokračovala regulace v nějakém jiném stupni. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na Šimonovského slova uvedl, že tempo deregulace je vždy určitým kompromisem a že je třeba jej zvažovat v souvislostmi s možnostmi veřejných rozpočtu pro poskytování sociální kompenzace. "Proto i rozložení deregulace má svůj význam," řekl. Samotný návrh zákona, který vláda schválila, doznal podle mluvčí MMR Radky Burketové změn po projednání v legislativní radě vlády. "Návrh byl upraven tak, že vlastní zákon o nájemném obsahuje výhradně postup pro "transformační" přechodné období šesti let. Standardní období pak bylo zapracováno do novely občanského zákoníku," uvedla. V roce 2012 by se nájmy měly podle návrhu ministerstva určovat dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Pokud by se strany nedohodly, rozhodl by o výši činže soud. "Schválené právní řešení neupravuje jiné než tzv. sjednávané nájemné, neupravuje nájemné v družstevních a obdobných bytech," doplnila. Podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Tomislava Šimečka je nový návrh zákona v rozporu s ústavním pořádkem a listinou základních práv a svobod. "Vláda nám zřejmě chce pomoci k našemu vítězství ve Štrasburku," komentoval vládní rozhodnutí Šimeček. Sdružení nedávno podalo kvůli regulaci nájmů na dva tisíce stížností k Evropskému soudu pro lidská práva. Nájmy by podle vlastníků domů měly stoupnou okamžitě tak, aby plně pokryly náklady majitelů domů. "Teprve potom může začít nějaké přechodné období," dodal Šimeček. Tempo deregulace, které stanovila vláda, je podle něj nedostatečné. Na konci přechodného období v roce 2012 bude podle něj ještě velký skok k tržnímu nájemnému, a to zejména v oblastech, kde má nájemné podle návrhu ještě klesnout. Naopak místopředseda Sdružení nájemníků (SON) Milan Taraba rozhodnutí vlády přivítal. Přijetí zákonné normy o regulaci nájemného podle něj zmírní obavy nájemníků z budoucnosti. Se skokovým růstem nájmů po skončení přechodného období Taraba narozdíl od majitelů domů nepočítá. Například v Praze či Brně je nyní podle něj nájemné lichvářské. "Cesta povede k tomu, že nájmy půjdou dolů," míní Taraba. K deregulaci se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, ve kterém uvedla, že provede sociálně citlivé uvolnění nájemného. Nyní bude muset návrh zákona projednat Poslanecká sněmovna a pokud ho schválí, tak ještě Senát a prezident. Nejvyšší nárůst činží mohou podle návrhu MMR očekávat nájemci v Praze 1, kde by nájmy měly do roku 2012 stoupnout v průměru až téměř o 18 procent za rok. Za byt o rozloze 68 metrů čtverečních I. a II. kategorie by nájem stoupl ze současných 2520 korun přibližně na 6730 korun. Naopak například v obci do 1999 obyvatel na Vysočině a ve Zlínském kraji by se nájmy neměly proti současné hodnotě zvýšit vůbec. Čisté nájemné za bydlení v nájemních bytech podle MMR letos představuje 8,1 procenta čistých rodinných příjmů. Ostatní výdaje na bydlení například za vytápění či energie a další služby se podílí na příjmech 12,4 procenty. Návrh MMR počítá s příspěvkem pro lidi, kterým výdaje přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí státu bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi. Tyto normy by měly vstoupit v platnost v příštím roce. Navrhovaný zákon o nájemném upravuje i přechody nájmů a vystěhování neplatičů. Při převodu bytu na nového nájemce by smlouva měla trvat nejvýše pět let, poté by se nájem měl uzavřít na základě dohody. V případě přechodu nájmu v přímé linii, to znamená například z rodičů na děti, by i nadále měla nájemní smlouva zůstat na dobu neurčitou. Zákon, na základě kterého by rostly ceny v bytech s regulovanými nájmy, chybí od konce roku 2002. Někteří majitelé domů letos kvůli regulaci začali podávat stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Odhadují, že v případě úspěchu by český stát žalovali o desítky miliard korun. Ke stížnosti se připojilo i několik senátorů. Zdroj: ČTK