Vláda dnes schválila nový zákon o veřejných zakázkách, který bude podle ministerstva pro místní rozvoj jednodušší a přehlednější než současná norma. O rozhodnutí kabinetu bez dalších podrobností informovala jeho mluvčí Lucie Orgoníková. Zákon, který ještě projedná parlament, by měl platit od 1. ledna 2006. Norma zavádí novinku v podobě elektronického zadávání zakázky. Plně elektronický průběh veřejného zadávání však závisí na celkové úrovni elektronizace veřejné správy. Novými prvky budou elektronické aukce a elektronické řízení pro běžné nákupy. K základním principům navrhovaného zákona patří i zavedení možnosti zadávání pomocí tzv. společných nákupních subjektů. To může podle ministerstva pro místní rozvoj vést k úsporám u vybraných komodit, které se nakupují ve velkém množství. Užitečné může být toto ustanovení také pro menší zadavatele, zejména menší obce. Pokud se vzájemně domluví, nebudou muset zadávat zakázky samy. Může totiž fungovat tzv. centrální zadavatel, který bude zadávat veřejné zakázky pro jiné zadavatele. Zákon však centrální zadavatele nezřizuje. "Bude záležet na aktivitě například obcí, zda pro ně kupříkladu kraj nebo velké město bude vykonávat funkci centrálního zadavatele," uvedla mluvčí ministersva pro místní rozvoj Radka Burketová. Jedním z hlavních principů nového zákona je také tzv. soutěžní dialog určený pro složité zakázky, u kterých zadavatel není schopný vymezit technické, ekonomické nebo právní podmínky realizace. Zadavatel sice ví, čeho chce dosáhnout, avšak neví jak. Příkladem může být zavedení městské hromadné dopravy. "Zadavatel ví, jakou dopravní obslužnost chce zajistit, neví však jaký dopravní prostředek či jejich kombinace bude pro dané město nejlepší, případně jaký způsob financování zvolit," uvedla Burketová. Dodavatelé tak podle ní v první fázi předloží návrhy řešení a poté, co zadavatel jedno vybere, budou všichni účastníci řízení vyzváni k předložení nabídky na vybrané řešení. Dalším principem nového zákona je omezení přístupu na trh veřejných zakázek. V určitých případech se při zadávání veřejných zakázek dává přednost dodavatelům z České republiky a z členských států Evropské unie. Výhodu mají například i země, které se přidaly k mezinárodní Dohodě o veřejných zakázkách. Navrhovaná norma považuje za veřejnou zakázku jakoukoli veřejnou zakázku bez ohledu na výši předpokládané hodnoty. Zakázky, jejichž hodnota je menší než dva miliony korun bez DPH, se označují jako veřejné zakázky malého rozsahu a mají pro jejich zadávání platit jednodušší pravidla. Zákon nestanoví přesná pravidla, zadavatel však musí dodržet základní principy transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení s dodavateli, poznamenala Burketová. Svazu podnikatelů ve stavebnictví ale na zákonu vadí, že nadále umožňuje zneužití kritérií, na jejichž základě se v tendru vybírá nejvhodnější firma. Zadavatel může nastavit kritéria tak, aby zvítězila vybraná společnost či skupina firem. Vyřešena není podle svazu ani odborná způsobilost zadavatelů. Dosavadní zákon, který platí od loňského května, musela Česká republika přijmout kvůli vstupu do EU. Hlavním důvodem bylo ustanovení, že české firmy již nemohou být zvýhodněny před společnostmi z dalších zemí unie. Kdyby vláda přijetí zákona nestihla, nesměla by republika čerpat peníze z evropských fondů. V současné době ale zákon již nevyhovuje nové evropské směrnici pro veřejné zakázky. Studie mezinárodní organizace Transparency International zveřejněná v červnu zjistila, že dodržování všech zákonů při zadávání veřejných zakázek, větší otevřenost soutěží a důslednější boj s korupcí by Česku ročně ušetřily miliardy korun. Na základě svých světových průzkumů, podle nichž se úplatky při veřejných zakázkách pohybují mezi deseti až 15 procenty jejich hodnoty, organizace odhaduje, že se ročně při veřejných zakázkách v ČR ztrácí odhadem až 60 iliard korun. Zdroj: ČTK