Kolik peněz dostanou od státu majitelé domů, určí obecné soudy

Až obecné soudy v příštích měsících určí, kolik peněz mohou majitelé domů dostat od státu kvůli regulovanému nájemnému.

    <p>
            <br />Až obecné soudy v příštích měsících určí, kolik peněz mohou majitelé domů dostat od státu prostřednictvím žalob kvůli ušlému zisku z regulovaného nájemného. Sdělil to mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil. Ústavní soud sice v úterý upozornil, že stát je za jejich škody odpovědný, ale další postup neupřesnil. Není například jasné, za jaké období a v jaké výši se budou majitelé domů moci domáhat svých peněz.</p>

Premiér Jiří Paroubek i ministr financí Bohuslav Sobotka (oba ČSSD) uvedli, že otázku případných nákladů státu zatím považují za předčasnou. "Všechny tyto věci by podléhaly složitému, dlouhodobému soudnímu projednávání," řekl Paroubek. Sobotka dodal, že jeho ministerstvo se tímto problémem zatím vůbec nezabývá. "Absolutně žádné náhrady škod nejsou teď aktuální otázkou," prohlásil.

Podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečka se vlastníci mohou domáhat náhrady škody od okamžiku, kdy přestal platit poslední právní předpis o nájemném. To bylo v březnu 2003, kdy vypršelo cenové moratorium, řekl Šimeček. Vyloučit podle něj nelze ani to, že bude možné žádat i o škody před tímto datem, protože i v té době prý byly normy v rozporu s ústavou. O náhrady by tak majitelé mohli žádat zhruba od roku 1991 či 1992, kdy se majetek vracel restituentům. Záležet bude podle Šimečka na interpretaci jednotlivých soudů.

"K českým soudům už spousta majitelů stížnosti podala a vypadá to, že se jich velké množství chystá stížnosti podat," řekl Šimeček. Majitelů, kterých se podání žalob může týkat, je podle něj asi 30.000. Zda žaloby podají, záleží na každém z nich. Majitelé odhadují, že by stát mohli žalovat asi zhruba o 50 miliard korun. Je to částka bez žalob obcí, které se také mohou přidat.

Paroubek považuje za paradox, že Ústavní soud takto rozhodl ve chvíli, kdy parlament po mnoha letech schválil zákon o deregulaci nájmů, který nabude účinnosti v lednu 2007. "Prakticky jsme tu výhradu, kterou Ústavní soud mohl mít, odstranili," uvedl. Dodal, že bude potřebovat podrobnou právní analýzu.

"Není možné (úterní) výrok (Ústavního soudu) interpretovat jako návod k žalobám vůči státu jako takovému," řekl po jednání vlády ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Dodal, že soud nenapadl regulaci nájemného, ale neústavní stav, kdy neexistovala právní norma. Tento stav skončil přijetím nového zákona o nájemném na konci letošního března.

Dopady rozhodnutí Ústavního soudu jsou zatím nejasné. "Teď je na obecných soudech, aby zaplnily mezeru v právu," řekl dnes Spáčil. Soudy v podstatě musejí dovodit ze současných zákonů řešení pro situaci, kterou kvůli nečinnosti Poslanecké sněmovny právní norma neupravuje. Budou to soudy, které již tento problém řeší, například Obvodní soud pro Prahu 7. Musí se přitom řídit názorem Ústavního soudu.

Ani první rozhodnutí některého z obecných soudů však nemusí být definitivní a návodné, může se změnit při odvoláních a dalším řízení před vyššími soudy. Vždy také bude záležet na okolnostech konkrétního případu.

I přes přetrvávající nejistotu ohledně přesné aplikace názoru Ústavního soudu jde pro českou justici o klíčové rozhodnutí. "Bezpochyby je to průlom do dosavadní praxe. Jistě se objeví řada rozhodnutí, které budou odsuzovat stát," řekl prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Ani on si netroufá odhadovat, v jaké výši a za jaké období bude stát majitelům domů muset kompenzovat jejich ztráty.

Informace ve středečním denním tisku, podle kterých mohou majitelé domů dostat zpět nájemné až za deset let nazpět, jsou podle Spáčila nepravdivé, žádné rozhodnutí totiž zatím nepadlo.

Zdroj: ČTK

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zajímavosti
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme