Jak se staví a bydlí v Evropě? Velké srovnání

Mezinárodní developerské firmy mohou srovnávat, jak to funguje s jejich projekty na různých trzích. Tak se pojďme podívat na srovnání střední, východní a severní Evropy.

Data pocházejí od mezinárodní developerské společnosti YIT, která staví ve Finsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Rusku, Česku a Slovensku. Může tak srovnávat mezi těmito státy obtížnost realizace staveb, ale i preference obyvatel, financování apod.

V ČR jsou obstrukce

Podle zkušeností firmy je v České republice jednoduché dělat firmám obstrukce, pokud představí developerský projekt. „Je zde poměrně snadné dlouho bránit začátku realizace projektu, aniž by proti byly vzneseny objektivní argumenty. Důležitější než stavební řízení je ale zisk územního rozhodnutí, které by mělo podchytit všechny návaznosti na umístění objektu na pozemku, jeho výšku a také vztah k okolí - to znamená i názor veřejnosti. Získat ji na svou stranu bývá někdy velice problémové,“ říká prezident a výkonný ředitel YIT Corporation Juhani Pitkäkoski.

Územní rozhodnutí je ve Finsku de facto vydané na každý pozemek na území města vhodný pro stavbu. Developer tedy potřebuje získat pouze stavební povolení. Proces do vydání stavebního povolení trvá zhruba šest měsíců.

Kde je bydlení nejdostupnější?

Pokud zkoumáme, kdo si může nejsnáze dovolit koupit nové bydlení, je kromě ceny bytu nutné sledovat výši příjmu obyvatel. Teprve toto srovnání ukáže, jaká je dostupnost bydlení. Na příkladu cen bytů YIT je vidět, že průměrná výše ceny za m² bytu je z analyzovaných zemí jednoznačně nejvyšší ve Finsku. Mohlo by se proto zdát, že pořízení nového bydlení je pro Finy značně náročné. Opak je však pravdou. Ačkoli obyvatelé tohoto vyspělého severského státu platí za m² nového bytu v průměru 3,1 tisíce euro, tedy okolo 77 tisíc korun, na základě srovnání příjmů a cen bytů je bydlení nejdostupnější právě pro ně. Za nimi pak následuje Česko a Slovensko a poté pobaltské státy. Z nich je nejhorší situace v Estonsku. Nejméně dostupné je nové bydlení pro obyvatele Ruska, ač oproti Finům dají za m² nového bytu v průměru o téměř 40 tisíc korun méně.

Pronájmy, či vlastnictví bytů?

V Česku i vinou vlivů minulosti převládá obecný názor, že se má bydlet tzv. ve vlastním. To potvrzují i data. Téměř 80 % obyvatel má byt ve vlastnictví, pouhá pětina si byt pronajímá. Prvenství v nejvyšším procentu bytů ve vlastnictví nám však nepatří – to s přehledem drží obyvatelstvo Litvy. Pouze necelých 7 % litevských obyvatel si byt pronajímá. Opakem je Rusko. Tam je trend stěhování se za prací a střídání bydlení poměrně rozšířený. Nájemní bydlení využívá téměř 37 % obyvatel.

Jaká dispozice?

Málokdo si dnes kupuje byt, který nemá alespoň balkón. V České republice je trend jasný, preferencí klientů je mít balkón i u malého bytu a u větších bytů prostornou terasu. Finové chtějí zasklený balkón kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám, které na severu Evropy panují. Rusové také preferují zasklené lodžie. Nejen z praktického hlediska, ale i kvůli bezpečnosti. Velké rozdíly panují v názoru na kuchyň - samostatnou, anebo naopak propojenou s obývacím pokojem. Není překvapením, že k oddělené kuchyni inklinuje především starší generace. Bez ohledu na generace alespoň optické oddělení kuchyně od zbytku bytu požadují Litevci a Rusové. V Česku je však trend jednoznačný – byty s kuchyněmi v samostatných místnostech se tu staví minimálně. Rozdíly panují také v náhledu na nutnost vstupní chodby. Zatímco ve Finsku je trendem otevřený prostor a minimalizace vstupní haly, Slováci naopak vyžadují byty, ve kterých se do jednotlivých místností vstupuje právě z poměrně prostorné chodby.

Ve všech zemích ale vládne shoda v otázce co největšího množství úložných prostor - obvykle v ložnici, chodbě nebo v ideálním případě samostatné šatně. Vybudované úložné prostory dostávají ve svých bytech při předávce ve Finsku, kde obecně panuje vysoká úroveň dokončení bytů, která je ovšem dána finskými předpisy. Klienti tak získávají nový byt včetně kuchyňské linky se spotřebiči, vybavené koupelny, již zmíněných úložných prostor a sauny, která patří do standardu i u malých bytů. V ostatních zemích, s výjimkou Ruska, převažuje při předávce tzv. evropský standard, tedy byty včetně podlah, zárubní i obkladů a sanity v koupelnách a na toaletách.