Vzít jednu budovu z portfolia jeho děl a vyzdvihnout ji, to nejde. Nejde říct, která byla nejdůležitější a která nejzásadnější. Ale asi ta nejznámější a také nejvíce oceňovaná, byla katedrála v Brasilii. Tato známá stavba dala svému architektovi největší slávu. Vždyť za ní dostal v roce 1988 Pritzkerovu cenu. To je něco jako Nobelova cena za architekturu. Není nic většího, co by mohl tento architekt získat.
Dandy, který miloval architekturu
Oscar Niemeyer se narodil 15. Prosince v Rio de Janeiru. Jeho rodiče nebyli vůbec chudí a on tak mohl žít velmi rozverným životem. Přesto dokázal obětovat mnoho své lásce – architektuře. Například začal pracovat v architektonickém studiu bez nároku na honorář. Jeho hvězda vyšla, když na nebi zářila jiná legenda architektury – Le Corbusier. Ten byl do Brazílie pozván jako projektant nového ministerstva školství a Oscar Niemeyer se stal členem jeho přípravného týmu. V této kanceláři stoupal po příčkách až k samému vrcholu. Už za tři roky se stal vedoucím.
Stavba katedrály
Následovala dráha, kdy samostatně tvořil a získával si slávu nejen v Brazílii, kde prakticky vtvořil tvář celého města Brasilia (vytvořil zde například parlament či již zmíněnou katedrálu), postavil v Riu muzeum moderního umění či stadion na Sambu (Sambadrom), ale po celém světě stavěl prestižní budovy. Je například autorem sídla OSN v New Yorku, ohromný ohlas dodnes má sídlo Francouzské komunistické strany nebo nestárnoucí administartivní budova Renault v Paříži.
Komunista tělem i duší
Oscar Niemeyer byl bohém. Žil jako bohém, pracoval jako bohém. A přesto celý život žil jen se dvěma ženami. Celkem 76 let se svou první ženou Anitou. Po její smrti si ve svých 99 letech vzal svou dlouholetou sekretářku Veru Lucii Cabrerovou. Niemeyer byl také komunista tělem i duší. Například Fidel Často před lety prohlásil, že na světě jsou pouze dva opravdoví komunisté – on a Niemeyer.
V roce nastoupila k moci v Brazílii vojenská vláda, před kterou utekl do Francie, kde pracoval a zasazoval se o její svržení. Až v roce 1982 se po celkové amnestii vrátil do vlasti.
