Jak dlouho jste vybíral byt, ve kterém žijete?

Moc dlouho ne, potřebovali jsme rychle bydlet. Je to provizorní bydlení. Žil jsem deset let v bytě v Praze a netušil jsem, zda zůstat, nebo se odstěhovat. Teď jsem si jistý, že chci zůstat celý život na Šumavě, kde jsem se narodil. S rodinou bydlím zatím v pronajatém bytě, který je kousek od domu mých rodičů. Mají i zahrádku. Jelikož nemám čas jezdit po zahradě se sekačkou, rád bych si brzy pořídil velký dvouetážový byt, který už jsem si dokonce vyhlédl kousek od rodného domu v Železné Rudě.

Jaké podmínky jste si pro výběr bytu kladl?

Chtěl jsem, aby měl byt výhled na Velký Javor (1470 m n. m.), což je nejvyšší hora u Železné Rudy. Další podmínkou byly velká terasa, krytá garáž a zkušebna, kde bych mohl hrát a zpívat. Byt má dvě patra, je úžasný.

NAVŠTÍVILI JSME I DALŠÍ CELEBRITY:

Oslovil jste nějaké architekty, kteří vám pomůžou s rozvržením zařízení?

Ne, protože moje maminka je na tyto věci velice šikovná. Neustále studuje časopisy o bydlení. Navíc doma jsme to měli vždycky velmi útulné, takže si rád od ní nechám poradit. Mám rád moderní zařízení, která voní novotou, než starý nábytek. Máma mě ale zná. Zařizovala mi i pražský byt a byl jsem moc spokojený.

Kdo u vás opravuje, když třeba kape kohoutek?

Pokud mám čas, leccos zvládnu sám. Ovšem tatínek je ve svých šedesáti letech stále velmi aktivní a hlavně všechno mu jde, takže ho často volám o pomoc. Stačí, abych se ho zeptal, jak to mám opravit, nic nevysvětluje a raději mi to přijde opravit sám. K ničemu mě nepustí. Pak vypadám jak rozmazlenec.

Na co se nejvíce těšíte, až budete ve svém novém bytě?

Na šedesátimetrovou terasu, kde budu ráno snídat a koukat na zasněžený Javor.

Zahradu tedy mít nebudete?

Jen malinkou předzahrádku, kde plánuji postavit pro Marečka hrad s prolézačkami.

Má Mareček svůj pokojíček?

Samozřejmě, velice mě bavilo ho zařizovat. Rádi si tam spolu kreslíme. Také se vyžíváme v módě, takže mu to vždycky sluší. Nosí číro stejně jako já, vedle sebe pak působíme komicky. Bohužel jsem teď odjezdil k novému CD hodně koncertů, takže jsme se neviděli tak, jak bych si přál. Snažil jsem se alespoň na jeden nebo dva dny v týdnu za ním jet. Mareček mě má rád, je takový tatánek, a to mi dělá dobře. Navíc Šumava je strategické místo, daleko od všeho dění, vždycky si tam skvěle odpočinu.

Pomáháte přítelkyni s domácími pracemi?

Popravdě moc ne. Není to o tom, že bych nechtěl, ale nemám čas. Domácnost obhospodařuji z druhé strany - z finanční a dělám to rád. Marcela všechno zvládá sama, tak jsem na ni pyšný.

Co byste si do nového bytu rád pořídil?

Vířivku, která je zatím stále v řešení, a velký krb. V zimě je v Železné Rudě hodně sněhu, tak by se při dlouhých večerech u krbu hezky odpočívalo, leželo a milovalo.

Vizitka:

  • Narodil se ve znamení Ryb, 26. února 1985 v Železné Rudě na Klatovsku jako Miroslav Slodičák. Marek Ztracený je jeho pseudonym.
  • Vystudoval skladbu na konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze.
  • Nedávno vydal své třetí album V opilosti.
  • S písničkou Ztrácíš vyhrál polský mezinárodní hudební festival Rzeszów v kategoriích zpěv a nejlepší píseň v konkurenci stovky účinkujících z celé Evropy.
  • Od přítelkyně Marcely Skřivanové se dozvěděl, že bude táta, až když se rozešli. Dali se proto opět dohromady a teď spolu vychovávají téměř dvouletého Marečka.
  • Hraje na piano, kytaru a bicí.
  • *Je puntičkář, všechno musí mít dokonalé.

Foto: Smagpictures