Alexandro, jak vzpomínáte na život v Polici nad Metují?

Žili jsme v malém městě ve velkém rodinném domě, ale zároveň i na chalupě na Pardubicku. Tady jsme s rodiči a mým o rok starším bratrem trávili nejen všechny prázdniny, ale i spoustu víkendů v průběhu roku. Jako dítě jsem se vždycky nemohla dočkat konce školního roku, oba moji rodiče byli učitelé, takže jsme hned po vysvědčení odjížděli skoro na dva měsíce na chalupu.

V dětství jste se deset let věnovala sportovní gymnastice. Poznamenalo to nějak vaše zařízení v dětském pokoji?

To rozhodně! Na mé zdi v pokojíčku sice nechyběly dětské idoly – zpěváci, ale viselo tam hodně sportovců a sportovních gymnastek.

Měla jste pokojíček sama pro sebe?

Dětský pokoj jsme měli s bratrem společný. Někdy jsme spolu docela bojovali a výsledkem toho byly modřiny a rozdupané hračky. Z toho jsme ale vyrostli a dnes máme velmi hezký a blízký vztah. Brala bych klidně ještě tři takové bratry.

ČTĚTE TAKÉ:

Moc hezky hovoříte o chalupě na Pardubicku? Jezdíte tam stále?

Ano! Na chalupě je velká zahrada a klid, jako by tam čas utíkal pomaleji. S bráchou jsme tam měli jako děti úplně všechno. Bazének, houpačky, kola, velké pískoviště. Ideální místo! Vždycky moc ráda vzpomínám na naše rodinné výlety po okolí. Moje maminka z Pardubicka pochází, a žije tam i naše širší rodina. Prožila jsem tam i první rande, první pusu i první rozchod. Prostě chalupa hraje v mém životě důležitou roli.

V Praze žijete už dvanáct let. Čím ta vás inspiruje?

Už když jsem vybírala vysokou školu, věděla jsem, že nechci jinam než do Prahy. Inspirovat mě nepřestává její historické centrum, pokaždé v něm totiž objevím něco udivujícího.

Žijete v centru?

Bydlím v příjemném bytě s dobrou dostupností do centra. To je pro mě nutností, jelikož jsem neustále v pohybu.

Máte ze svých oken pěkný výhled?

Výhled z mého bytu není zrovna nijak úchvatný. Dívám se do dvora na parkoviště. . .

Na jaký styl zařízení si potrpíte?

Na moderní bydlení, jednoduchost, čistou linii, žádné přeplácané a přecpané interiéry. A mám ráda hodně světla. Z barev jsem si oblíbila fialovou, což je na mém bytě vidět. Je ale pravda, že pokud se vše sladí, je pěkná téměř každá barva.

S kým váš byt sdílíte?

Momentálně žiju sama, tedy ne úplně sama, ale se dvěma čivavami Darinkou a Sárou. Proto mám i menší byt, který mi maximálně vyhovuje. A až se u mě třeba něco změní, budu hledat něco většího.

Pracovala jste někdy na zahrádce?

V období dospívání jsem za jedinou hezkou zahrádku považovala tu betonovou. S přibývajícím věkem se to naštěstí změnilo. Dnes do přírody jezdím relaxovat, ale po nějakém čase mi stejně začne chybět město, a tedy i ten beton. Ze zahrádky ale ráda ochutnávám plody práce mé maminky, pro kterou je, na rozdíl ode mě, pěstování zeleniny a ovoce velkým koníčkem.

Způsobila jste někdy v bytě nějaký průšvih?

Za dob studií, když jsem ještě bydlela v pronájmu, jsem vytopila byt. Pustila jsem pračku a hadici, která odváděla vodu, jsem nechala ležet na zemi. Svým rodičům jsem také třeba vánoční vůní františkem „upravila“ kuchyň. Ještě teď ji zdobí vypálený flek! Několikrát se mi podařilo převrátit vánoční strom a rozbít vše, co na něm viselo.

Jak jste na tom s domácími pracemi?

Baví mě skoro všechny, až na žehlení. S úklidem problém nemám, naopak, mám ráda, když je všechno čerstvě uklizené, čisté. Do vaření se ale příliš nehrnu. Potřebuji k němu silnou motivaci, a tou je vařit pro někoho, na kom mi záleží. Pak mi to jde, pak dokážu být dobrá kuchařka.

A co nějaké mužské práce? Zvládnete?

Já a mužské práce? Vyměním žárovku a sešroubuju skříňku, pokud je k ní ovšem návod. Zatluču hřebík a naštípám dříví i bez újmy na zdraví.

Kam se chystáte na dovolenou?

Dovolenou mám za sebou. Byla jsem pár dní v Rakousku a Německu. V Salzburgu, Hallstattu, lázeňském městě Bad Ischl – letním sídle císaře Františka Josefa I. a Sissi. Samozřejmě také na Kehlsteinu - na známém Hitlerovu Orlím hnízdu, úžasný zážitek. Už teď se těším do USA, kam bych chtěla letět v zimě, a navštívit tak svého bratra, který žije v San Diegu. Já před lety strávila několik měsíců na východním pobřeží USA, teď se těším, až procestuji západ.

Co pro vás znamená moderování v televizi?

Plním si tím svůj dětský sen. Jako malá jsem napodobovala tehdejší hlasatele, četla jsem jakoby divákům, co uvidí večer v televizi. Pak jsem se ale od svého snu najednou na míle vzdálila. Naštěstí jsem se k němu ale vrátila. Mám velké štěstí, neboť má práce mě opravdu baví. Moderuju dopravní zpravodajství v ranním vysílání České televize, dále pak víkendové zprávy a působím i ve zpravodajství Českého rozhlasu Region, Středočeský kraj.

Vizitka

  • Narodila se 25.5.1983 v Broumově
  • Vystudovala obor Právo a právní věda na Mezinárodním institutu podnikatelství a práva
  • Před vstupem do médií pracovala v oblasti lidských zdrojů
  • V České televizi moderovala pořad Studio Burza, teď v ČT uvádí dopravní relaci ve Studiu 6 a víkendové zprávy
  • Pracuje i pro Český rozhlas
  • Baví ji politika, cestování, opera, divadlo, muzikál a sport

Foto: Archiv Alexandry Noskové