Oprašte staročeské vánoční zvyky

Vánoční zvyky
Zvětšit fotografii

Autor:

Čas Vánoc nám dává prostor zavzpomínat na zvyky, které držely naše babičky. Na jídlo, které mělo symboliku. Na tradice, které vychází ještě z pohanských dob.

Je lákavé vypnout jednou (alespoň na chvíli) televizi a rádio a v nastalém tichu strávit pravé staročeské Vánoce se vším všudy. Nejlepší je to samozřejmě na venkově, v chalupě zapadané půl metrem sněhu. Ale i tak, ať budeme kdekoliv, můžeme se nechat inspirovat starodávnými recepty i zvyky a vytvořit si vánoční atmosféru, dopřát si neobvyklý přepych kombinace klidu, vánočních koled, vůně jehličí a purpury a tichého mihotání svíček. Nakonec staré zvyky zase ožívají a spojí-li se ještě s kulinářským zážitkem z velmi prostých, ale vynikajících vánočních jídel, měli bychom zažít svátky plné klidu, oproštěné od nervozity i od přetíženého žaludku.

Zvyky

Štědrovečerní jídelníček doprovázela celá škála štědrovečerních zvyků. Ve velkém hospodářství stejně tak jako v malé chalupě se štědrovečerní „čarování“ točilo kolem nejdůležitějších věcí – jaká bude úroda, jestli všem v rodině bude sloužit zdraví a zda se dcera vdá nebo syn ožení.

Od rána se myslelo na domácí zvířata; chodilo se ale také sypat ptáčkům a házet lesní zvěři. Rybí kosti se nasypaly na zahradu pro krtka, aby neobtěžoval v zahradě rytím a nejlépe se z ní odstěhoval. Psovi a kohoutovi se dávalo česneku, aby byli na cizí zlí a dobře hlídali hospodářství. Jak jim česnek chutnal, nevíme. Spíše se ale domácím zvířatům všeobecně přilepšovalo.

Lodičky vyrobené z půlek ořechů a s rozsvícenou svíčičkou puštěné na hladinu velkého škopku měly prozradit, kdo se v následujícím roce vydá do světa. Komu lodička postávala blízko místa, odkud ji vypustil, měl se zdržovat doma, komu přejela celou hladinu, měl cestovat daleko od domova.

Zkusit můžeme lití olova – olovo lijeme ze lžičky do kádě, škopku, umyvadla, a podle tvarů, které se nám na hladině vytvoří, hádáme, co nás v příštím roce čeká. Místo olova se může lít i rozehřátý vosk.

Svobodné dívky házely ve světnici střevícem. Házelo se přes hlavu směrem ke vchodovým dveřím. Dívka, která hodila střevícem tak, že špička mířila ze dveří, měla do roka odejít z rodného stavení a vdát se; které špička boty mířila do místnosti, měla si ještě další rok na ženicha počkat.

Vánoční zvyky
Děvčata, běžte na Vánoce třást bezem!

Autor:

Děvčata také o Štědrém večeru zamířila do zahrady nebo do sadu třást bezem. To můžeme také vyzkoušet – třeseme bezem a říkáme „třesu třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes“. Odkud se pak ozval první štěkající pes, tím směrem se dívka v následujícím roce měla vdát…

Na muže zase čekal nelehký úkol rozlousknout jednou rukou vlašský ořech, načež se zkoumalo jeho jádro. Zdravé jádro ořechu značilo pevné zdraví, seschlé znamenalo, že hospodář bude se zdravím klempírovat.

Stejně tak rozkrajovali členové rodiny jablíčka – kdo měl z jaderníku vytvořenou pravidelnou hvězdu, měl se dočkat štěstí, kdo našel v jablku jaderník nepravidelný, s červem, nebo ve tvaru kříže, měl projít v životě těžkými zkouškami.

Jídelníček

Staročeská rodina měla jídelníček jednoduchý – na Štědrý den se jedla jen vánočka, jinak byl půst, aby se večer vidělo zlaté prasátko. Večer byla rybí polévka různě připravovaná podle krajového zvyku, černý kuba, pučálka, perník, preclíky, ořechy, jablka. Pak se objevily na stole nebo za oknem dárečky, později také pod stromečkem – zvyk zdobit vánoční stromeček přišel do našich zemí z Německa až v minulém století.

Sváteční stůl byl zdoben větvičkami natrhanými na svatou Barboru, které do Vánoc vykvetly – pravé „barborky“ jsou větvičky třešňové.

Recepty

Pučálka

  • 250 g hrachu, 100 g sádla nebo škvarků, sůl, pepř

Hrách necháme nabobtnat neboli vypučet, od čehož má pokrm jméno. Dáme ho do hrnce s vodou, který postavíme na teplo (na topení, do trouby). Když vidíme, že nabobtnal a začíná klíčit, scedíme vodu, hrách necháme oschnout. Potom jej opražíme na sucho na velké pánvi. Vrátíme do hrnce, kde jej omastíme sádlem nebo promícháme se škvarky, osolíme a lehce opepříme.

Černý kuba

  • Podkrkonošské jídlo, které má mnoho krajových variant. Připravíme ho z 250 g krup. Dále potřebujeme asi 60 g sušených hub, 70 g sádla, 30 g másla, česnek, cibuli, mléko na namočení hub, majoránku, kmín a sůl.

Přebrané kroupy spaříme a uvaříme doměkka se solí, máslem a kmínem. V mléce namočené houby podusíme na cibulce, smícháme s uvařenými kroupami, utřeným česnekem, majoránkou, tlučeným kmínem, sádlem. Zapečeme v pekáčku nebo na hlubším plechu ve vyhřáté troubě a podáváme.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zajímavosti
  • Autor:
  • Vydáno:

Může vás zajímat

Tradicerecepty

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kompletní rekonstrukce bytové jednotky.4+1, Celková rekonstrukce bytu 80m2 3kk, Rekonstrukce bytu, nová koupelna a WC.