Bydlení celebrit: Věra Martinová má ložnici jen pro sebe

Zpěvačka Věra Martinová (53) si nedokáže představit bydlení v paneláku nebo v činžáku a pro spokojený život potřebuje mít zahradu a blízko do přírody.

Věro, zdá se, že pocházíte odněkud, kde je krásná příroda a blízko do lesa. Je to tak?

Pocházím z Dobrušky, kde jsme měli, a rodiče stále ještě mají, obrovskou zahradu. Jsem zvyklá žít venku a nemohla bych asi bez domečku být. Asi deset let jsem bydlela v Praze v Nuslích v podkrovním bytě a byla jsem nešťastná. Patřím do přírody a v ní se cítím nejlépe.

Máte ráda moderní „čisté linie“, nebo vám spíše vyhovuje, když je doma pěkně zabydleno?

Doma nemám příliš ráda modernu, i když přiznávám, že občas se mi na návštěvě čistý styl líbí. Ovšem ve své domácnosti bych sterilní prostředí tvořené sklem a chrómem nesnesla. Nejlépe se cítím, když mám „zahmyzeno“ všelijakými drobnůstkami. Baví mě rustikální nábytek a líbí se mi i starožitnosti.

ČTĚTE TAKÉ:

Kupujete si tedy nějaké drobnůstky jen tak pro radost?

Tyhle věci mám od muže zakázané! Máme jich totiž doma opravdu hodně. Letos na podzim jsem si ale z dovolené na Korfu přivezla ručně dělaný, krásný, smetanový ubrus. Ten je překrásný, máme doma ručně vyřezávanou dřevěnou stěnu a starý stůl a na něm takový ubrus vypadá úplně báječně. Ale slíbila jsem muži, že už nebudu nějakou dobu nic kupovat, tak jsem zvědavá, jak to dlouho vydržím.

Kde najdete doma nejvíce klidu sama pro sebe?

Mám svůj vlastní pokoj i s postelí a musím říct, že to je úplně geniální. Klidně přiznávám, že máme s manželem oddělené ložnice. Mám lehké spaní, často se probouzím a ještě k tomu melu ze spaní, nechtěla bych ho rušit. Ve svém pokoji si vyloženě lebedím a vnímám jako svátek, když některý den zůstanu zalezlá v posteli. Jen obklopená iPadem, knihami a jídlem si užívám tu správnou pohodu.

Takovou pohodu může však občas narušit nějaká nečekaná schválnost. Zažila jste doma nějakou kalamitu?

Díky bohu ne, ale zažili jsme povodeň u rodičů v Dobrušce. Lituji všechny lidi, kteří si něčím podobným prošli, a bohužel asi v budoucnu i projdou, protože přírodní živly občas prostě běsní. Naši měli naštěstí „jen“ 90 cm vody, ale i tak to byla síla. Nejhůře se bojovalo s tím bahýnkem, které se rozpatlalo úplně všude. Hrozně špatně se dostávalo z domu pryč. Maminka se pak strašně moc let bála, že to přijde znova, a vůbec se jí nedivím.

Jak to máte s dárky k Vánocům? Kupujete je s předstihem?

Většinou je nakupuji během roku. Pokud se mi nějaká věc, která by udělala tomu druhému radost, líbí, koupím ji klidně v červenci. Ovšem pak nastává problém, jelikož mi časem dojde trpělivost a dárek vytáhnu ze skříně dříve a dotyčného obdaruji. No a shánění může začít nanovo. Takže letos jsem se rozhodla nechat všechno „na poslední“ chvíli. Jediné, co mi vždycky vadí, jsou ty agresivní reklamy na Vánoce, které na nás útočí ze všech stran už od října. Přijde mi, že to ty Vánoce hodně degraduje a je to veliká, převeliká škoda.

Jeden skvělý dárek vám ale už Ježíšek přinesl předčasně. Prý máte nějakou zvláštní, cestovní kytaru. Co to znamená?

Ano, jeden krásný dárek jsem si pořídila předčasně. Mistr Petr Furch mi sestavil skládací, cestovní kytaru a jsem s ní spokojená. Nikdy by mě nenapadlo, že je něco takového možné, ale je! Ona se dá opravdu „složit“, a přitom krásně ladí. Mám z té kytary obrovskou radost.

Jakou vánoční výzdobu jste letos zvolila?

Obvykle výzdobu moc nestíháme, protože jsou zrovna v podzimním období koncerty. Když je ale pak chvilka času, moc rády s dcerou Anežkou vyrábíme svícny. I letos jsme to zvládly a moc nás to bavilo.

Zdědila vaše dcera Anežka hudební nadání?

Dlouho jsem to vlastně nevěděla, Anežka se moc hudebně neprojevovala. Docela mě dostalo a mile mě potěšilo, když mi bez nějaké dlouhé přípravy krásně zazpívala vokály na vánočním cédéčku.

Dne 27. listopadu se uskutečnila vaše první premiéra koncertu v Lucerně. Na takový dárek jste čekala hodně dlouho. Proč?

Důvod je prostý. Bála jsem se! Padala na mě tíha těch hvězd, které tam vystupovaly. Za dvacet pět let jsem ale nabrala zkušenosti a šla jsem do toho. A nelituji! Teď už se těším hlavně na Vánoce.

Vizitka

Narodila se 2. února 1960 v Opočně a vyrůstala v Dobrušce.
Získala Stříbrný řetěz na festivalu Mladá píseň v Jihlavě.
Vystudovala brněnskou konzervatoř, zpívala v Orchestru Gustava Broma a v country kapele Schovanky.
Nazpívala hity Malý dům nad skálou, Až na vrcholky hor atd.
Ráda maluje a cestuje. Pro televizi natočila cestopis o Austrálii a Novém Zélandu.
Dne 27. listopadu 2013 se uskutečnila její „lucernová premiéra“, tedy koncert v Lucerně.
Jejím mužem je bubeník Jaroslav Petrásek, s nímž má dceru Anežku (1993).

Foto: Tomáš Pikner a archiv Věry Martinové