Bydlení celebrit: Bolek Polívka bydlí v domečku u lesa

Bolek Polívka
Zvětšit fotografii
Foto: Archiv Bolka Polívky

Autor:

„Valašský král“ Bolek Polívka (64) prochází kvůli své Farmě v současné době složitým obdobím. Přes všechny potíže je ale spokojený tam, kde má milovanou ženu, děti a zvířata.

Bolku, jak vzpomínáte na své rodné bydliště?

Bolek Polívka
Foto: Archiv Bolka Polívky

Autor:

Mým rodným městem jsou Vizovice na Zlínsku, kde jsem vyrůstal jako nejmladší ze tří synů spolu s rodiči. Přímo ve vilce za koupalištěm mě maminka kdysi porodila. Dneska beru do Vizovic děti na výlety, abych jim ukázal ta svoje milovaná místa. Lavičku v parku, na které jsem se kdysi učil, nebo potůček, v němž jsme pstruhy chytávali rukama. Je to už dávno pryč a sleduji koloběh života. Na mém milovaném náměstí ubývají lidi, které jsem znal, zato jich přibývá na našem hřbitůvku.

ČTĚTE TAKÉ:

Prý jste jezdil do Ostravy někam za příbuznými...

Je to tak. V Ostravě žili příbuzní z maminčiny strany, moje teta učitelka a strýc důstojník ve výslužbě. Bydleli v takovém klasickém, pavlačovém domě. Myslím, že v tom domě teta dokonce dělala domácí nebo tak něco.

Vaším největším životním počinem, tedy co se týká bydlení, je bezesporu rozsáhlá Farma v Olšanech. Dneska už je všechno jinak, ale jaká byla?

Nádherná, měl jsem ji moc rád a moje žena Marcela mi tam hodně pomáhala. To víte, byl to kus mého nebo vlastně našeho života. Na Farmě v Olšanech jsme si v hospodě U Klauna vždycky potrpěli na kvalitní gastronomii a měli jsme kus toho žvance i pro pocestné. Na Farmě jsme pořádali výstavy, koncerty nebo akce s kuriózními rekordy. Lidé si často mysleli, že Farma byla mým soukromým sídlem, do kterého jsem občas někoho vpustil, ale není to pravda. Ubytovat se v našem hotelu mohl kdokoli, zázemí jsme měli pěkné, spolu s dalšími vymoženostmi, jako wellness centrum nebo bazén, aby se naši hosté cítili dobře. Bohužel to nedopadlo dobře, ale podnikání je riziko a pády k němu bohužel patří.

Kde jste tam bydlel vy?

Bolek Polívka
Foto: Archiv Bolka Polívky

Autor:

My jsme s Marcelkou a dětmi bydleli nad hospodou. Měl jsem tam i svoji kancelář. Postavili jsme Černou věž. Dneska už je ale všechno jinak, netuším, kdo bude majitel, a jen doufám, že z toho někdo neudělá nějaký strašný lunapark.

Prozradíte nám, kde žijete nyní?

V Olšanech, v domečku se zahradou u lesa. Bydlím tam s mojí ženou Marcelou, třemi dětmi Janem, Františkem a Mariánkou, dvěma psy a pěti kočkami. A jsem spokojen, jelikož jsem obklopen těmi nejbližšími a také zvířaty.

Kolik dětí vlastně máte?

Šest! S první ženou Stanislavou mám dceru Kamilu. Z manželství s Evelynou Steimarovou dceru Annu, s Chantal Poullainovou syna Vladimíra a s mojí současnou partnerkou Marcelou máme syny Jana, Františka a Mariánku.

Na Farmě i na proslulé Černé věži se natáčel váš nový film „Dědictví aneb Kurvaseneříká“, který měl na začátku února premiéru. Jak si Bohuš vede po dvaceti letech?

Bolek Polívka
Foto: Archiv Bolka Polívky

Autor:

Bohuš si zatím postavil ohromné sídlo ve farmářském stylu, obklopeném zoologickou zahradou. Právě tam film začíná, smuteční hostinou v Bohušově sídle! Na pohřeb milované Vlastičky přijdou skoro všichni, jež si zahráli v Dědictví aneb Kurvahošigutntag. Už sedm let nepije, ale zato si zvykl mít hodně peněz. Bohušův smutek z odchodu Vlastičky je okořeněn jednou zvláštností. Vlastička se mu totiž zjevuje jako duch, kárá ho za jeho činy a on si najedou neví rady sám se sebou a začne opět pít alkohol. Bláznivě se zamiluje do herečky, málem se stane filmovým producentem a majitelem zámku, a také téměř přijde o vnuka. Hlavně ale málem uvěří, že Vlastička pořád žije. Pod tlakem dcery, kterou hraje moje Anička, a věrného přítele Arnošta nakonec skončí v protialkoholní léčebně. Tam pobývá v tichém rozjímání s bláznivým JUDr. Strážným (Jiří Pecha). Kdo chce vidět víc, ať se na film přijde podívat. Dozví se nejen, jak to dopadlo, ale uvidí i celou Farmu jako na dlani. A to doslova z vrtulníku.

K vašemu životu a domovu patří i koně. Jaké to je sedět na jeho hřbetu?

Je to euforie, když se vznáším nad naší krásnou krajinou, nad mým domovem. Bratr mé maminky Boleslavy, Slavomír Sigmund, byl velký koňák, a já náklonnost a lásku ke koním zcela jistě zdědil po něm. Tak už to zůstane napořád!

Vizitka

  • Narodil se 31. 7. 1949 ve Vizovicích.
  • Vystudoval brněnskou JAMU a poté spoluzaložil divadlo Husa na provázku.
  • Působí v úspěšných televizních pořadech Manéž či Bolkoviny.
  • Za nejlepší hlavní herecký výkon v mužské roli ve filmech Musíme si pomáhat a Zapomenuté světlo získal České lvy.
  • Zahrál si ve filmech Balada pro banditu, Obecná škola, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Akumulátor 1, Král Ubu, Zapomenuté světlo, Pelíšky, Musíme si pomáhat, Cesta z města, Pupendo, Skřítek, V Peřině, a v kriminálním seriálu Případy 1. oddělení

Foto: Archiv Bolka Polívky

Komentáře

Načítám komentáře...

  • Zajímavosti
  • Autor:
  • Vydáno:

Doporučujeme

Hledáte osvědčenou firmu na rekonstrukci?

Zadejte si poptávku v kategoriích: rekonstrukce.
Najdeme Vám ověřené firmy a řemeslníky s referencemi od zákazníků jako například: Kompletní rekonstrukce bytu, Rekonstrukce kanceláře/ateliéru, Návrh a realizace podkrovního bytu.